8°C
Dara Rolins poskytla Blesk Magazínu obsáhlý rozhovor. Mluvila v něm o své rodině - partnerovi Rytmusovi, dceři Lauře, ale i jejím otci Matěji Homolovi, expartnerovi, se kterým se nerozešla v nejlepším. Od Vánoc jsou však prý v pohodě. A tak se Dara může soustředit i na další věci. Nejen na rodinu, ale i kariéru. Dělá porotce v Hlasu, zpívá, vypadá tradičně krásně a prozradila přitom, že po ní "jedou" i ženy. Ale nejen ty. Dara promluvila i o tajném ctiteli z vězení.
Blesk: Co kdyby si k vám teď místo mě přisedl cizí chlap?
„Tak když bude hezký, sympatický a chytrý, tak se s ním budu bavit. Nemám problém komunikovat s lidmi a hrozně ráda, už jen v rámci studie, se dávám do debaty s kýmkoliv.“
Jenže ten chlap si k vám přisedne, protože vás chce sbalit. To se stává, ne?
„Jasně! Myslím, že mnohem víc od té doby, co jsem s Patrikem.“
To kecáte! Promiňte, že jsem tak vyhrkla, ale to by mě v životě nenapadlo.
„Asi je láká zkusit vlézt Rytmusovi do zelí… Přitom Patrik není zrovna typ, co by je za odvahu tohoto druhu pozval na kávičku. Ne že by jim měl dát na budku, ale už od pohledu vzbuzuje přirozený respekt. Má takové to kouzlo, které lidi uvádí do pozornosti. V dobrém i v tom špatném smyslu slova. Přesto neznám kluka, který je víc v pohodě."
Takže se nehádáte?
"Vůbec. A to já jsem nerv. Sirka, která hned hoří. On se jen usmívá a říká: Dobře, dobře…“
Mě by to ještě víc vytočilo.
„Mě taky, ale on to nedělá s tím úmyslem. Je to jeho přirozenost. Zlobí se jen v rámci práce, kde věci pruží, ale v civilu je flegmatik. To mě na něm baví, ten kontrast.“
Ještě k těm cizím chlapům. Jak to na vás zkoušejí?
„Chodí maily, a dokonce si seženou i číslo. Odpovídám s tím, jestli vědí, že mám toho chlapce, rappera. Že jsem ta Dara. Tvrdí, že ano…“
Částečně vám to přece musí i lichotit.
„Asi ano, k showbyznysu to patří, načechrá to ego. Od žen i od mužů to potěší.“
Počkejte, vás zvou na rande i ženy?
„Nezvou, ale vím, že mě mají rády. Moje publikum je z velké části ženské. Zpívám i na spoustě lesbických akcí. Holky jsou nadšené, zbožňujou mě, sahají mi během vystoupení na nohy, jednou mě jedna odvážná plácla i přes zadek… Láska je láska.“
To vám nevadí?
„Absolutně ne! Nemám problém s jakýmkoliv projevem emocí. Mají prostě chuť se mě dotknout, vyfotit, obejmout. Představují mi svoji přítelkyni s tím, že mě mají povolenou. Tebe já můžu mít ráda, říkají. Je to roztomilé.“
Na Facebooku rozdáváte kryty na telefony, kde jste nahá. Víte, že tam odpovídají převážně ženy?
„Nahá tam nejsem, nepřehánějte to. Je sexy fotka, což mě není nic neobvyklého. A že na mě reagují hlavně ženy? Jsem pro ně tak trochu motivačním vzorem. Starám se o sebe, obleču si šaty, stejně tak jako tepláky. Nejsem pro nedostupná rády se se mnou konfrontují.“
Nebylo to už někdy od některé za hranou?
„Ne, ale psal mi jeden pán z vězení. A psal opravdu vytrvale! Ten to měl tak, že si myslel, že jsem jeho žena. Bylo to asi takhle: Takže, miláčku, dnes jsme dělali to a to. Co děláš beze mě? Je ti asi smutno. Myslím na tebe... Bylo tam i hodně nechuťáren. Nakonec to došlo tak daleko, že psal, že zabije mě i Patrika, se kterým ho, zatímco on sedí, podvádím. Když přišel dopis, že ho za měsíc pustí, přestali jsme se tomu smát a oslovil ho můj právník. Psát přestal.“
To není moc příjemné.
„Není, ale horší bylo, když se jednou před domem začal objevovat takový mladý kluk, který si mě našel, začal za mnou chodit, ťukal u nás doma. Chtěl se kamarádit, půjčit peníze... Tehdy byla Laura ještě úplně malinká, proto jsem se bála, takže Matěj musel jít jednou ven a důrazně mu vysvětlit, jak se věci mají.“
Stále vás samotnou trápí ještě kauza s vaší autonehodou? Stále to není uzavřená věc?
„Čeká nás civilní soud. Aktuálně právníci řeší mimosoudní vyrovnání. Intenzivně spolu jednáme a obě strany máme zájem na tom, aby se to konečně vyřešilo. I po čtyřech letech je to těžké a já bych to už velmi ráda uzavřela. Víc zatím nevím.“
Auto ještě řídit nesmíte?
„Ne, dostala jsem zákaz na tři roky, mám za sebou jeden. Ještě mi kus zbývá.“
V Hlasu, kde vás s Martou Jandovou sesadili do jednoho křesla, se o vás mluví jako o dvouhlavé sani. U vás to chápu, ale proč to odnesla i Marta?
„Jak to myslíte? (směje se) Právě Martička to vymyslela. Všichni se nás snaží nějakým způsobem pojmenovat, co vlastně jsme. Další nový název je i Darta. Majk Spirit nám takhle říká pořád.“
Vám nevadí, že se královna musí dělit o trůn?
„Ani omylem! Jsme teď na trůně dvě a je větší legrace. Soutěž potřebovala dostat druhý rozměr, abychom se neopakovali. Teď tam mám někoho k diskuzi. Přesto, že se shodujeme, tak každou napadají další a další věci, souvislosti: Uvědomuješ si tohle, co říkáš na to, kdyby… Je prostě pořád o čem.“
Šla byste tam jako soutěžící? Ale pravdu!
„Nikdy! Mít jen minutu a půl na to, aby někdo rozhodl o mém osudu? Všechno tohle vložit na jednu kartu? Takový krok bych neudělala. To ale neznamená, že nemám respekt k těm, kteří do toho jdou. Oni musí mít tak vyhoněné ego, víru v sebe, že to tam rozbijou a křesla budou lítat. Neriskovala bych to ani kdysi, ani teď.“
Jaké to je, když někoho pošlete domů a zničíte mu životní sen?
„Já doufám, že to tak není! S Martou jsme se rozhodly, že budeme víceméně hodné i na ty, které si nevybereme. Posloucháme zpěváky otočené zády, když se nám líbí, otočíme se. A tak už jen to neotočení je svým způsobem pro toho člověka potupné. Tak proč mu ještě nakládat dál a říkat mu, že by se měl živit něčím jiným, i když to tak někdy cítíme…“
Vybíráte si dvanáct lidí podle zpěvu, ale během soutěže můžete zjistit, že to není moc milý člověk, co pak?
„Když už si ho vyberu, musím se pokusit s ním pracovat. V minulé sérii se taková věc stala Patrikovi. Jeho zpěvačka měla dokonalý hlas, rozpoznatelný mezi ostatními, ale absolutně se s ní nedalo dělat. Postavila svou image na totálním pohrdání všemi. To pak máš sto chutí ji profackovat, takhle se nechovají ani ty největší hvězdy. Uvidíme, co nás čeká.“
