8°C
Byl to pro všechny velký šok, když jste v neděli 16. června v Událostech nečekaně oznámila divákům, že končíte. Vy jste ale tajnůstkářka!
„Nejsem, ani jsem si nechtěla hrát na někoho, kdo se chce zviditelnit tím, že to nikomu neřekne a o to větší poprask pak způsobí. Udělala jsem to takhle v utajení kvůli různým spekulacím a taky kvůli tomu, že jsem se dopředu chtěla vyhnout tisícům otázek a přemlouvání. “
Takže pak otázky ani přemlouvání nepřišly? (usmívá se)
„Přišly, ale nebylo jich tolik a já jsem už přesně věděla, že mám určitou etapu života za sebou a že není cesty zpátky. Poslala jsem velký mail, kde jsem se omluvila všem, kterým jsem to předem neřekla a kterých jsem se tím případně nějak dotkla.“
Z vysílání se to dozvěděli i vaši šéfové?
„Ne, ti už to samozřejmě ode mě věděli dřív.“
Ale ani kytku vám při posledním přímém přenosu nedali…
„Na takové tyátry jsem si nikdy nepotrpěla. Žádné divadlo, patos ani sentiment a emoce, ty do zpravodajství nepatří. Nicméně květiny jsem dostala, ale až mimo vysílání.“
A měli šéfové pochopení pro vaše rozhodnutí skončit?
„Když jsem jim vysvětlila své důvody, tak měli.“
Bylo to pro vás těžké rozhodnutí?
„Jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, to mi věřte.“
Dobrovolně jste se tak připravila jistě o velmi slušný příjem…
„To je pravda, samozřejmě že jsem zvažovala všechna pro a proti a myslím, že se docela dobře uživíme. Kdo nic neriskuje, sice nic neztrácí, ale taky zůstává na místě. A tyhle vody už pro mě byly opravdu stojaté.... “
Proč Voldánová skončila v Událostech? Někdo někdo, Karolina Hošek
Asi máte vážné důvody, když opouštíte redakci, kde jste strávila dlouhých 20 let.
„Ano, a je to celá mozaika důvodů. Ale aby bylo jasno: Nevyhodili mě, ani se mi nerozpadá rodina, jak jsem si o sobě přečetla. Prvotním důvodem je fakt, že u mě odezníval pocit štěstí a naplnění. A ve chvíli, kdy vás něco přestává bavit, a neumíte si odpovědět na otázku, proč to ještě děláte a jestli vám to skutečně stačí, tak je čas jít dál. A kdy jindy než teď, v poločase, kdy jsem na vrcholu. Zpravodajství už nemám co nabídnout a ono, upřímně, nemá nabídnout co mně. Tady už nemám co dobývat. A těším se, že začnu zdolávat nějaké jiné vrcholy.“
Jaké třeba?
„Třeba přijde z České televize nějaká zajímavá nabídka na nový pořad, jiný formát, jak se říká. Maximálně by mi vyhovoval takový projekt, kde zároveň zůstanu pánem svého času a budu mít šanci udělat si v průběhu roku nějaké opravdové volno, kdy mi život přestanou řídit stereotypní služby. To je pro mě stav ideál. “
Teď máte také pauzu, nebo už nejste zaměstnaná v České televizi?
„Jsem, teď čerpám řádnou dovolenou, jakou jsem posledních dvacet let neměla... pak na to navážu nějakým neplaceným volnem a v září uvidíme, Už mám nasmlouvané nějaké jednorázové akce, v České televizi i mimo ni..., uvidíme, co dalšího přijde.“
V tak brutálně náročném oboru na čas, jakým je zpravodajství, jste musela nutně i šidit rodinu.
„To byl také jeden z důvodů. Byla jsem pořád v zápřahu, nedalo se se mnou doma v podstatě nic naplánovat. Dvě hodiny denně jsem strávila dojížděním do práce. Domů jsem se vracela tak kolem deváté večer, děti jsem často ani nezastihla vzhůru. Ráno jsem s nimi vstala, posnídala a šly do školy. Dva víkendy v měsíci jsem navíc byla v práci. Léta jsem vlastně nebyla v divadle, neměla jsem čas na běžné věci. A tak jsem si řekla: Nejsem už velká holka, abych si život zařídila jinak?“
