Pražský rodák Jan Kašpar se vyučil provozním zámečníkem v ČKD a hned po škole nastoupil jako kulisák do Městských divadel pražských. V listopadu 1975 hrál ve slavném a tajně konaném představení Žebrácké opery Václava Havla. Kvůli tomu pak musel z divadla odejít. "Já jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Bylo mi řečeno, že z toho můžou být nějaký problémy, ale to mě tak nějak nezajímalo," vzpomínal Kašpar ve 13. komnatě České televize.

Kamarád Havlovy Olgy

"Myslím, že tam jsem se s ním poprvé setkal a posléze se sblížil. On byl velmi pracovitý, vytvářel takové logistické zázemí, šmejdil, popojížděl, vyřizoval, zařizoval," vzpomínal na setkání s Kašparem Václav Havel. Žebrácká opera určila směr Kašparova života. Seznámil se s disidenty, mluvilo se o něm i jako o blízkém příteli Olgy Havlové, první Havlovy manželky.

Další zásadní krok pak přišel v říjnu 1975, kdy Kašpar našel azyl v Divadle Járy Cimrmana - jako technik a kulisák. Vypracoval se však postupně na stálého člena hereckého ansámblu.

Osudový pád ze stromu

Deset let po nástupu hrál poprvé s Cimrmany na jednom jevišti. V roce 1988 však přišel osudový pád. "Spadl jsem ze stromu vlastní nešikovností," prozradil Kašpar v ČT.

K nehodě došlo v Jižních Čechách při prořezávání stromu. Kašpar vzpomínal, že si předtím všiml, že zde jezdí i sanitky značky Land Rover. "Ležel jsem pod tím stromem a říkal jsem si, jestli pro mě nepřijede Land Rover, ale dvanáct set trojka, tak s ní nejedu," vzpomínal s úsměvem v ČT. "Přijel Land Rover a první, co jsem sestře řekl, bylo: To máte štěstí, že jste pro mě přijeli Land Roverem."

Vážnějším tónem však pak dodal: "Já jsem okamžitě tušil, že je to velkej průšvih, protože jsem přestavl cítit půlku těla od pasu dolů," přiznal Kašpar. Že se jeho černé předtuchy naplní, poznal v nemocnici v Jindřichově Hradci, kdy mu doktor říkal: "To jste pos*al, pane Kašpar."

Měl přerušenou míchu, operovali ho v Českých Budějovicích. "Oni mi sdělili, že z Honzy se stal vozíčkář, ať s ním v divadle nepočítáme," vzpomíná Zdeněk Svěrák. S druhým zakladatelem divadla Ladislavem Smoljakem se však domluvili, že Kašparovi vymyslí "sedací role".

Hrál dál. A na vozíku poznal i svou manželku

"Došlo k prvnímu setkání po úrazu. Já jsem tam k tomu lůžku přišel. Říkal jsem mu, ty v*le, nemysli si, že tím skončila tvoje kariéra, ty budeš normálně hrát," řekl mu Svěrák. Kašpar v to už ani nedoufal. Ale nechal se přesvědčit.

A skutečně hrál dál! Na vozíku poznal i svou manželku Hanu. "Když jsem se s ním seznámila, tak už byl pět let na vozíku. A neřešil to nikdy. On to bral jako fakt. Nepřemýšlel nad věcma, který nejdou změnit," říkala ve 13. komnatě Hana Kašparová.

V Divadle Járy Cimrmana hrál Kašpar třeba Děda Vševěda v Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém, rytíře Smyla Fleka z Nohavic ve hře Blaník, zvědavého invalidu Jirku Karáska v Záskoku, slavného českého horolezce Sváťu Pulce ve Švestce, nebo Praotce Čecha v Českém nebi.

Zahrál si také v několika filmech. Řidiče nakladače ve filmu Vesničko má, středisková (1985), Melichara v Nejisté sezoně (1987) či penzistu ve Vratných lahví (2007).

Fotogalerie
6 fotografií