Jen co oslavila čtyřicítku velkolepým mejdanem, sbalila si Simona kufry a společně s manželem vyrazila nabrat sil do slunného Mexika.

Těšila se, že si odpočine, také ji ale znepokojovalo, jak to bez dětí zvládne.

„Snažím se nebýt bez nich víc než tři dny. Je mi z toho těžko u srdce a vím, že mi budou šíleně chybět,“ svěřila se před odletem. Uklidňovalo ji ale, že je o ně dobře postaráno.

Zatímco staršího Maxe se rádi ujali rodiče Karla Vágnera, malý Bruno je u chůvy Magdy, na kterou je od narození zvyklý.

Jenže – modelka ještě ani nepřistála a tisíce rodičů začaly na internetu diskutovat: Je normální odjet na deset dní k moři a děti nechat doma? Jak to vidí slavné maminky a také uznávaný dětský psycholog?

Slavné maminky: Chápeme to!

Alice Bendová - Maminka dvouleté Alice a pětiletého Vašíka

Každá máma si potřebuje odpočinout a také třeba osvěžit vztah s partnerem. Já sama byla někdy čtyři pět dní bez dětí a moc mi to pomohlo. Kdyby byla příležitost na pár dní odjet a měla bych hlídání, neodmítla bych.

Eva Decastelo - Maminka dvouleté Zuzanky a čtyřletého Michaela

Není od věci si čas od času odpočinout. Když je spokojená maminka, jsou spokojené i děti. Deset čtrnáct dní je v pořádku, i když by se mi stejně jako Simče hned stýskalo.

Vlaďka Erbová - Maminka ročního Markuse a sedmileté Viktorky

Já sama jsem byla bez Viktorky týden, když jí bylo pět měsíců. Markuse jsem zase nedávno opustila na tři dny, jeli jsme s Tomášem do Florencie, a opět se mi ukrutně stýskalo. Na druhé straně to bylo fajn pro náš vztah.

Zuzana Rosáková - Maminka dvouměsíční Lili

Jsem úzkostlivá maminka, která sleduje dítě přes monitor dechu, a zatím bych od dcerky na déle než pár hodin neodešla, ani v budoucnu nepočítám s tím, že bych ji opustila na více dní. Ale když mají rodiče pocit, že to dětem nebude vadit, proč ne?

Psycholog Klimeš: Je to trápení!

Jeroným Klimeš - Dětský a rodinný psycholog
Autor: archiv Blesku
Paradoxně je horší opustit dítě mezi dvěma a čtyřmi roky než kojence. V tomto věku má už sociální cítění a v podstatě zažívá stejné pocity jako osiřelé dítě. Doslova bych to nazval týráním dítěte.

Podle mého soudu by žádný dětský psycholog té dámě nedoporučil, aby odjela na druhý konec světa. A když už, aby s sebou vzala děti a chůvu, která by jí umožnila větší relaxaci.

Mám i příklad ze svého okolí: Kamarádka odjela s manželem na měsíc do Afriky a nechala dvouleté dítě v péči babičky. Když přijeli, dcerka k ní vůbec nechtěla jít, a držela se babičky za sukni.

Fotogalerie
10 fotografií