Co je pravdy na tom, že se po deseti letech rozvádíte se svou manželkou Zuzanou?

„Je pravda, že se rozvádíme, ale zatím není nic hotová věc. Podle manželky došlo ke ztrátě důvěry, už si spolu prostě nerozumíme. Musíme se domluvit na důležitých věcech, hlavně na tom, jak to bude s dětmi. Zatím to řešíme v klidu, bez emocí.“

Když manželka přišla s tím, že už s vámi nechce žít, přemýšlel jste, jak bude celý rozvod pokračovat?

„Všechno je teprve na začátku, takový rozvod může trvat klidně i rok. Je předčasné mluvit o detailech, jako je výše výživného nebo rozdělování majetku.“

Nebojíte se, že přijdete o děti?

„Kluky si chce manželka nechat u sebe. Já jí v tom bránit nebudu. Na tom jsme se domluvili a tak to bude.“

Jak jste se zachoval, když jste zjistil, že manželka chce od vás odejít?

„Samozřejmě jsem to chtěl zachránit, ale každý psycholog vám řekne, že ženská, když se chce rozvést, má v tom úplně jasno. A pak začne pálit mosty. Já jsem rozvod nechtěl, ale když na tom trvá, tak já problémy dělat nebudu.“

Myslíte si, že v celé věci hraje roli nový muž v životě vaší ženy?

„Já jsem se s ní o tom bavil a ona mi řekla, že ne. Takže nevím. Já to zjišťovat nebudu.“

Nebyl prvním impulzem váš milostný románek s uvaděčkou v divadle?

„Všechny takové aférky a kauzy samozřejmě nepomáhají k dobrému rodinnému vztahu. Tím, že děláme oba tuhle práci, tak se tyhle věci stávají. Samozřejmě, že ten můj úlet mohl důvěru nahlodat. Moje žena je na tyhle věci citlivá, takže to určitě hrálo svou roli. Udělal jsem věc, která se dělat nemá, ulítnul, protože jsem magor. Ale vždycky jsem si uvědomoval svoje závazky a přistupoval jsem k nim zodpovědně.“

Fotogalerie
7 fotografií

Je těžké se srovnat s tím, že taková nepříjemná věc je tak medializována?

„Je to nepříjemné v tom, že kdybych byl normální člověk, tak to řeknu svojí mámě a je to. Takhle jako známý člověk musím tyhle nepříjemné věci vysvětlovat celému národu. Já už jsem si na to nějak zvykl, ale manželka to vydýchává těžce.“

Už jste se bavili o tom, kdo zůstane bydlet ve vašem domě?

„Já mám doma doma, takže tam zůstanu. Motorovou pilou barák dělit nebudu. Když chce odejít, je to její volba.“

Zkoušel jste zjišťovat, proč k celé situaci došlo, a chtěl velké vysvětlování?

„Nepátral jsem po tom. Prostě jsem to poznal. Jako mají ženy šestý smysl, tak já mám asi desátý. Nemá cenu po tom pátrat. Zeptal jsem se z očí do očí: Chceš mě, nebo mě nechceš? Ne, ok. Stejně přijde čas, kdy se to všichni dozvíme.“

Je váš rozchod definitivní?

„Zatím to tak vypadá. Třeba přijde příští týden a řekne, že jsem nejlepší na světě.“

Kdyby se v průběhu rozvodového řízení vaše žena rozhodla, že se chce vrátit, měl byste s tím problém?

„Jistěže bych s tím měl problém, ale ten je jenom ve mně. Třeba si myslíte, že s někým nechcete být, a když jste od sebe, zjistíte, že to nebylo dobré rozhodnutí. Měl bych spíš problém s tím, jak navázat tam, kde jsme skončili. Ale určitě by to šlo. Kdyby přišla, vzal bych ji zpátky. Hlavně kvůli dětem.“

Dokážete teď přemýšlet i nad něčím jiným?

„Já na to myslím od rána do večera. Je to tak silná věc, že na to nedokážu nemyslet. Navíc se potkáváme doma. Prostě nedokážu na to nemyslet.“

Existuje vůbec něco, co vám pomáhá?

„Jediné, co mě drží nad vodou, je práce. Nové cédéčko, propagace k němu. Připadám si trochu, jako bych předvídal budoucnost. Můj další singl se totiž jmenuje Čas nás naučí.“