9°C
Při listování křehkými starými novinami z let 1837 - 1862 jsme přišli na překvapivé zjištění. Největší královnou tehdejších novin byla zprvu tajemná kráska a pak uznávaná spisovatelka, Božena Němcová. Je už jen shodou okolností, že si v sobotu 21. ledna připomínáme 150. výročí jejího úmrtí…
Blesk, 18. září 1837 - Zprávy dne:
Viktorie je už 90 dní anglickou královnou! Mladičká Viktorie z Kentu (18) dosáhla právě 90 dní od svého nastoupení na trůn britského impéria. Po nečekané smrti krále Viléma IV. jí nezbylo, než se ujmout role panovnice. S oficiální korunovací se počítá příští rok, 28. června.
Samuel Morse: Převratný vynález. jakýsi Samuel Morse (46), americký vizionář a původně student malířství, představil před pár dny světu svůj vynález- hovory na dálku prostřednictvím tzv. telegrafu. Naši vědci tvrdí - nemožné! Morse se totiž chce dorozumívat jen čárkami a tečkami!
Královnou plesu neznámá kráska! Víme, kdo to je!
Celý Žofín zcela ochromila krása neznámé dívky, která byla zvolena královnou Jiřinkového plesu. Kdo to je? Odkud se vzala? Jediný, komu se podařilo vypátrat podrobnosti, je Blesk!
Krasavice se jmenuje Božena (17) a pro lamače dívčích srdcí máme špatnou zprávu – před šesti měsíci se provdala ve Skalici za finančního úředníka Josefa Němce (35). Do té doby vyrůstala překrásná paní Božena v podzámčí v Ratibořicích. Její otec je panský kočí Johan Pankel, matkou pak Terezie Novotná. Božena byla pokřtěna jako Barbora a říkalo se jí tedy Barunka. Vychovávala ji babička z matčiny strany, Magdalena Novotná, tkadlena z Náchodska.
Kolem lepé Boženy se na Jiřinkovém plese na Žofíně točila řada pražských playboyů, včetně pánů Borovského, Friče, Čelakovského, Erbena či Purkyně. Všichni mají ovšem smůlu, úředník Němec svou paní téměř ihned odvezl z Prahy do svého působiště, do Josefova. Bude krasavici stačit posádkové provinční město? Blesk bude její osudy dále bedlivě sledovat.
Blesk, 14. prosince 1842
Božena Němcová: Nevěra s básníkem!
Božena Němcová (22) už krátce po svém opětovném příjezdu do Prahy rozvířila klidnou hladinu české společenské scény. Z dobře informovaných kruhů jsme se dozvěděli, že je intimní přítelkyní domácího učitele, básníka a vlastence Václava Bolemíra Nebeského (24).
Ačkoliv má paní Božena už čtyři děti Hynka (4), Karla (3), Theodoru (2) a Jaroslava (2 měs.), přesto si zachovává obdivuhodnou postavu, nad kterou oko estétovo doslova plesá. Její manžel Josef je prý značný neruda a manželství krásky, obdivované celou společností, není šťastné. Má tedy básník Nebeský šanci? Snaží na paní Boženu zapůsobit svými verši a přesvědčováním, ať také sama začne psát – a česky! Jenže se kolem ní netočí sám, ani spisovatel Erben (31) nepohrdne její společností. Dokonce jí slíbil, že když něco napíše, přimluví se o otištění ve Kwětech českých! A co na to úředník Němec? Je služebně mimo Prahu a zřejmě nic netuší!
Blesk, 9. června 1845
Božena Němcová: Je hraběcí dcerou?
Vlastenka a autorka otištěné básně Ženám českým Božena Němcová dlí v současné době na Domažlicku, kde se věnuje sbírání lidových tradic a báchorek. Utekla tam před skandálem, který hrozil prozradit, že je nemanželskou hraběcí dcerou?
V poslední době se v české společnosti vyrojily zaručené zprávy, že paní Božena není dcerou kočího a pradleny, nýbrž nemanželským bastardem z lože hraběcího. Matkou její má býti sestra kněžny Zaháňské Dorotea, otcem pak mladý hrabě Karel Clam-Martinic. Sama Božena se prý nenarodila v roce 1820, nýbrž už 1817 a byla pouhou schovankou Panklových.
Blesk vypátral, že kněžna Zaháňská, tedy její pravděpodobná teta, měla k malé schovance kočího Pankla podezřele vřelý vztah a navíc ji dala na vychování do rodiny správce zámku ve Chvalkovicích, kde jí říkali slečna Betty. Měla tam učitele, studovala němčinu, hru na klavír a literaturu. Kdyby nebyla její neteří, proč by kněžna Zaháňská dávala obyčejné venkovské děvče studovat? Případ budeme dále sledovat!
Blesk 16. června 1847
Božena Němcová: Milence vyměnila za psaní!
Božena Němcová (27) konečně vstupuje do pražské společnosti i něčím jiným, než neustálou výměnou milenců.
Už zítra si přečtěte v Blesk magazínu velký rozhovor s Boženou Němcovou! Mimo jiné se v něm dozvíte, že po dvou otištěných básních Němcová vydala i zatím své první dílo prozaické pod názvem Národní báchorky a pověsti.
Autogramiáda knihy lidové prozaické slovesnosti, pohádek, legend a pověstí proběhne během několika dní.
přesně tak...
mohl by vyjmenovat nějakého jejich krále, 
nebo by stačilo poukázat na začátek dvacátého století, kolik tam bylo či vlastně nebylo škol, nejen středních, ale vysokého učení... Proč jsme tam poslali tisíc učitelů, proč lékaři byli většinou jen Češi nebo Maďaři...a to ještě v druhé polovině minulého století...
