Před měsícem a půl podstoupil filmař operaci nohy v krčku v nemocnici na Homolce, některá média pak informovala o tom, že jeho zdravotní stav se zhoršuje. Vávrova životní partnerka poté řekla, že operace dopadla dobře. Podotkla tehdy nicméně, že "náročný zákrok v tak vysokém věku je vždy rizikový".
Vávra byl autorem více než 80 scénářů a režíroval padesátku filmů. Natočil komedie Cech panen kutnohorských nebo Velbloud uchem jehly, Čapkův Krakatit s Karlem Högerem, ceněné je zpracování Hrubínovy básně Romance pro křídlovku a k vrcholům jeho tvorby patří i Kladivo na čarodějnice. Vytýkány jsou mu však snímky poplatné komunistické ideologii.
Svůj poslední 43minutový dokument Moje Praha, který byl úvodním dílem nedokončeného projektu 21 pohledů na Prahu 21. století, točil Vávra v roce 2002 s režisérem Ferem Feničem.
Režisérův starší bratr, autor sociálně orientovaných románů, cestopisů a reportáží Jaroslav Raimund Vávra, se narodil v roce 1902. Vyučil se zubním technikem, pracoval jako úředník a nakladatelský redaktor. Od roku 1938 byl spisovatelem z povolání. Po válce působil ve Filmovém studiu Barrandov. Hodně cestoval, hlavně po Evropě a Africe. Publikoval řadu cestopisných knih, z jeho románů je nejznámější sociálně zaměřená kniha z afrického prostředí Ahmed má hlad (1935). Napsal také životopis vynálezce Josefa Božka Posel úsvitu. Zemřel v roce 1990.