denia: Domnívám se,že rozhodnutí,kdy mít dítě a z jakých pohnutek je dnes jen a jen na ženě.V době antikoncepce to je pochopitelné.Před 100 lety,i před šedesáti tomu bylo jinak.Tehdy sice ženy začínaly rodit kolem dvaceti,ale poslední dítě se narodila často také po čtyřicítce.Ovšem zcela vyjímečně císařským řezem.To je totiž operace v každém případě a s ní také spojená rizika.Když si to však žena žádá,je jí většinou vyhověno.Gynekologové s tím moc nesouhlasí,ale jejich názor většinou není vyslyšen.Normální porod bolí,císařský řez ne,protože se provádí v narkoze.Ovšem pooperační stav už tak bezbolestný není a trvá mnohem déle.O řezu na břiše a také na děloze nemluvě.Détě nikdo nevyndá jen drobným řezem jako žlučník.Ovšem dnes to je zřejmě velká moda,stejně jako rození dětí ve vysokém věku.A teď pohled z druhé strany.Sama jsem se narodila jako druhé dítě rodičům ve věku 36 let.Sestra byla v té době dvanáctiletá.Druhé dítě si přáli,ale dlouho se nedařilo.Já jsem pak byla hlídána na každém kroku,nic a nikam jsem nesměla,všechno bylo příliš nebezpečné.A rodiče mých spolužeček byli nejméně o 10 let mladší než moji.Začal jsem protestovat až kolem 15 let,ale na ledacos už bylo pozdě.I střední školu jsem si musela vyvzdorovat.Nikdy jsem se nanaučila plavat,lyžovat,četla jsem jen s baterkou pod peřinou,protože jsem musela chodit brzy spát.A mohla bych pokračovat.Rozumný člověk si udělá obrázek sám.Další téma by byli šedesátiletí a starší otcové s mladými maminkami.To je ovšem jiné téma.