9°C
Je vám příjemné říkat lidem do očí, že jejich výkony jsou k ničemu?
„Tuhle roli má v porotě slovenský producent Jaro Slávik. Já se spíš vystoupeními bavím. Občas jsem v opozici k Lucii Bílé i Jarovi, někdy nečekaně rozhodnu.“
Kdy jste stál naposledy před nějakou porotou vy?
„Při přijímačkách na DAMU. A potom u maturitní komise. Jo a pak před vojenskou komisí při přezkoumávaní mého zdravotního stavu kvůli modré knížce.“
Kdy to bylo nejnepříjemnější?
„U vojáků. Jelikož mi nevěřili, že mám dvanácterníkové vředy, musel jsem dvakrát během jednoho týdne na gastroskopii. Kdo to zažil i jen jednou, chápe, že to bylo fakt nepříjemné.“
Našli vám skutečně vředy, nebo jste musel na »zelený vandr«?
„Vředy mi našli, protože jsem je měl, mám a pravděpodobně stále mít budu. Takže jsem byl několikrát na zkouškách do tehdejšího Armádního uměleckého souboru, ale díky odkladům a poté modré knížce jsem tam nakonec nikdy nenastoupil.“
Když jsme spolu mluvili naposled, bylo to chvíli po nasazení Comebacku. Měl jsem tehdy správný pocit, že tu postavu nemilujete?
„Pokud jste pozoroval rozpačitost, byla daná jen tím, že jsem si nebyl jistý svým výkonem.“
Proč jste si nebyl jist?
„Asi běžná nejistota, pocit nedokonalosti, malá dávka sebedůvěry. Ale role Ozzáka mě bavila od začátku. Po letech práce a diváckém ohlasu jsem se dostal do stavu mírného uspokojení. Vztah nejen k Ozzakovi, ale k celému Comebacku mám teď doslova rodinný. Snad Ozzák a spol časem vstanou z mrtvých a natočíme další díly.“
V civilu působíte dojmem, že jste vinař. Naučil vás Ozzák pít pivo?
„Vinař jsem nikdy nebyl. Opravdu mám rád pivo. Už kvůli těm vředům. A díky pardubickému pivovaru má své pivo i Ozzák. Originální pardubický Ozzobír. Jedenáctku. Mě chutná taky.“
Máte modrou knížku, současně ale hrajete dobře hokej, dokonce šéfujete klubu HC Olymp, který čeká od 21. srpna soustředění v Liberci. Je to jen drahý koníček, nebo hráčům přináší i honoráře?
„Koníček je to drahý, ale občas hrajeme i exhibice za peníze. Určitě z toho ovšem nezbohatneme. Ty prostředky většinou končí v týmové pokladně, protože musíme platit ledy, tréninky, sklad, dresy, štulpny, návleky, reklamu, trenéra, kustoda, vybavení...“
Chystáte po zápasech s ruskými hvězdami další mezinárodní mače?
„Chtěli bychom hrát exhibici v USA, v Kanadě a také v evropských hokejových státech. Máme v plánu i exotiku. Členem našeho týmu je Ivan Hašek, zkusíme přes něho domluvit zápasy v Dubaji.“
Vrátí se do týmu i další Hašek, slavný brankář Dominik?
„Uvidíme. Pokud vím, na tuto sezonu zatím nemá angažmá. Ale letos jsme zlákali další posily, jako jsou můj seriálový syn z Poslední sezony a Zdivočelé země Filip Tomsa, dalším moderátorem show se stal Petr Vacek. Máme mezi sebou teď skvělého bývalého extraligového hrače Adama Šaffera. Na novou sezonu se moc těším.“
Syn Matěj prý už je taky zdatným hokejistou. Kde hraje?
„Matěje po prázdninách čeká liga osmých tříd, kterou hraje za Spartu Praha. Pro všechny rodiče je to stejné. Náročné finančně, časově, organizačně – a zajištěná perspektiva žádná. Ale Matěje to baví, a to je pro nás podstatné.“
Chtěl byste, aby se dostal do NHL?
„Jasně že bych chtěl, ale nedokážu posoudit, jestli má špičkový talent. I když hokej miluju, nejsem na něj odborník. Někdy se mi vyloženě líbí, jak hraje, jindy ho nepochválím. Matěj by o NHL moc stál. Já mu říkám, že to není jen o tom chtít, ale že se musí moc a moc makat. A to už je na něm.“
Co vás čeká ve filmu a v televizi kromě porotcování Talentu?
„Dotočil jsem film Czech Games, dke hraju mafiána ménem Verbíř. Manipuluje se státním a stavebními zakázkami, je to tak odporná postava, až je radost ji hrát a ani mi nevadí, že nakonec skončím s prostřelenou hlavou. Je to film dost aktuální a hodně drsný. Také jsem dotočil pokračování Bastardů, což bylo místy dost dobrodružné natáčení.“
V jakém směru?
„Dělalo se to velmi úsporně. Hlavní kostymérkou například byla rozkošná babička autora scénáře pana Magnuska. Dobrodružnost byla i v nepřízni počasí. Zábavné také bylo, když auto, které mělo vybouchnout na place, explodovalo už několik hodin předtím.“
Zbývá vám ještě čas na domovské divadlo Ypsilon?
„V Ypsilonce jsem stále, i když na podzim se pravděpodobně objevím i na jiných jevištích.“
Být v jednom divadle 22 let, to je asi jako být 22 let ženat...
„Je to dost podobné. Často si z toho děláme srandu. Já jsem ženatý sedmnáct let, takže manželství s Ypsilonkou je o pět roků delší. S Petrem Vackem tedy spolu spíme – myšleno na zájezdech – déle než s vlastními manželkami. Uvidíme, jestli to se ženami někdy překonáme.“
