9°C
Dovedete si představit, že se ve stroji času posunete o sto let zpátky do centra Prahy?
„Pěkná představa, tenhle hotel, jestli se nepletu, byl postaven právě v té době. Je to krásná secese a dámy, které se tady pohybovaly, na sobě měly tehdy určitě krásné šaty a slušivé kloboučky…“
Přesně tak a právě dekorativní klobouček, který máte na hlavě, byl tehdy velkým hitem…
„Jestli se nepletu, tak se právě kloboučky proslavila módní průkopnice Coco Chanel a někdy v té době, na počátku 20. století si otevřela v Paříži svůj první modistický ateliér...“
Studovaná misska… a jestlipak víte, co si Coco myslela o mužské módě?
„Tak to náhodou vím. Říkala, že »muž si může obléci, co chce. Vždy přece zůstane doplňkem ženy...« Velmi moudrá dáma!“ (směje se)
Teď se vžijte do své role: Píše se přibližně rok 1909, máte na sobě elegantní šaty, dlouhé rukavičky, sexy síťové punčošky, krásné střevíčky a samozřejmě úžasný klobouček, jak se v té kráse cítíte?
„Cítím se trochu nesvá, ale moc se mi to líbí. Když si představím nějakou dnešní party a vidím to oblečení… hm, bývaly to noblesnější doby. Šaty, které jsem zvolila, jsou velmi elegantní, o kloboučku nemluvě. Jsem sice nekuřačka, ale když teď pózuji s cigaretou v dlouhé špičce, není to vůbec špatné…“ (rozkašle se)
Ale ty šaty jsou asi přece jen v kratší variantě, než se tehdy nosily…
„Určitě, ale nechtěla jsem úplně kopírovat tehdejší módu, jen vyzkoušet tu noblesu
a atmosféru…“
Neberete to náhodou jako takovou kostýmovou zkoušku před vaší svatbou?
„Proč ne, i když do devátého září je ještě dost času.“
To datum, 9. 9., asi není náhodně vybrané, věříte ve šťastné devítky?
„To ne, je to náhoda, protože to byl vlastně první volný termín v golfovém rezortu na Kunětické hoře. A tam jsme chtěli svatbu mít. O ten termín je ale velký zájem, a proto zatím nemáme dojednaný obřad, tak možná bude také tam. Takže bychom potřebovali, aby bylo hezky, nepršelo a bylo teplo…“
Vás přece bude hřát láska, ne?
(směje se) „Jasně! A mládí!“
Vám je 28, o Jardovi se píše, že je o tři roky starší…
„To se píše blbě, Jardovi teď bude 35.“
Myslím, že přibližně tolik je i vašemu bývalému příteli Radovanu Hynkovi. Prosím upřímně, vyměnila jste ho po úspěchu v Miss za lepší partii?
„Samozřejmě že tohle jsem si už o sobě párkrát přečetla. Mám ale zcela čisté svědomí. Od 14 let se živím modelingem, snažila jsem se ušetřit každou korunu,
mám proto nějaký majetek a pak mě štve, když se o mně píše jako o zlatokopce.“
Většina zlatokopek z řad missek si vybrala hokejistu nebo fotbalistu, vám se žádný nelíbil?
„Ale jo, ale asi nejsem ta pravá zlatokopka. A hlavně, to nejsou kluci pro mě. Vím, že jsou i výjimky, ale ti, co chodí po večírcích, to jsou takoví zlobři! A pak si to člověk myslí o všech hokejistech.“
Vraťme se k vašemu bývalému příteli… Nechala jste ho kvůli Jardovi?
„Ne. Lidé se dávají dohromady a rozcházejí, vidíme to všude kolem sebe. Já jsem s bývalým přítelem chodila celkem osm let, a ještě dva roky po Miss... a ty problémy ve vztahu se nahromadily, každý bydlel jinde, já v Praze, on v Třeboni. Odcizili jsme se.“
A chodila jste už tehdy s Jardou?
„Ne, tyhle vztahy se nepřekrývaly, nedělám to. Dali jsme se dohromady asi dva měsíce po rozchodu. Před tím jsme se občas potkali na nějaké akci, dlouho jsme si vykali.“
Takže žádná láska na první pohled?
„Tak bych to asi neřekla, něco tam určitě bylo hned od začátku. Poprvé jsme se spolu dali do řeči u Jardy v kasinu v Hradci Králové, když jsem tam hrála v Celebrity poker tour. Pak přišel ten rozchod a s Jardou jsme se setkávali víc a víc.“
V čem vlastně váš přítel podniká?
„Má jedno kasino v Hradci Králové, několik heren a také několik firem v různých oborech, leasingovku, realitní firmu, stavební…“
Po roce známosti teď plánujete svatbu... Hodně dvojic spolu žije bez papírů, vy potřebujete úřední glejt?
„My jsme svatbu pořád neřešili, bavili jsme se sice o rodině a dětech... no a pak přišel Jaroušek se zásnubním prstýnkem…“
Jaroušek, tak říkáte budoucímu manželovi?
„Jarda mi zní moc tvrdě…“
Překvapilo vás, že vás Jaroušek požádal o ruku?
„Ano, to mě strašně překvapilo. Bylo to úplně bez varování. V lednu jsme jeli na dovolenou k moři a vůbec nic jsem netušila. A najednou přišel s prstýnkem a já jsem vůbec neváhala. Hned jsem věděla, že ano, že takhle to má být. A rozbrečela jsem se... A teď se na to těším!“
Co na to vaši?
„Také nic netušili a po návratu jsme všichni šli na pěknou večeři, Jarda dal mamce kytku a tátovi flašku ferneta a oba mu řekli: Tak si ji za tyhle dary teda vezmi…“
Plánujete malou svatbu, nebo něco mega?
„Chtěla jsem původně menší svatbu, ale když jsme spočítali celou moji rodinu, což je asi 25 lidí, Jardova rodina, to je včetně Jardova syna pět lidí, sepsali kamarády a najednou jsme měli přes sto lidí. Tak jsme začali redukovat a máme 94 hostů.“
To bude ale sešlost. Zmiňujete Jardova syna…
„Ano, Jarda má z předchozího vztahu šestiletého syna Adama. Vycházíme spolu výborně. Nehraju si na žádnou macechu, ale jsme kamarádi. A ani s Jardovou bývalou nemám žádný problém.“
A co miminko?
„Tak tomu bychom se rozhodně nebránili. Ale nejdříve vyřešíme bydlení. Teď se stěhuji k Jardovi do bytu a hledáme nějaký baráček na okraji Prahy, abychom měli dost místa, až se narodí dítě.“
To mi něco připomíná… jo Básníky! Nemáte už sestavený síťový graf: Dovolená v Jugoslávii, svatba, první dítě…
(směje se) „To jste docela trefil! Jsme spolu rok a trochu to už plánujeme. Dovolená v Jugoslávii, tedy v Chorvatsku už byla, teď v září svatba, pak rodinný vůz, a pak první dítě. A bude to holčička a bude se jmenovat Anetka. Ideálně bych chtěla dvě děti.“
Jarda vás zabezpečí, to už nebudete pracovat?
„Já jsem byla vždycky soběstačná. Nikdy jsem se nepřisála na žádného chlapa a nenechala se živit, to by si mě přece nemohl vážit. Něco jiného samozřejmě bude, až přijde dítě a nebudu moci vydělávat. Ale jinak budu pracovat pořád dál.“
V modelingu?
„Hlavně focení, reklama, občas nějaká přehlídka jako teď.“
Chodíte na castingy?
„Ano, když mám čas a je to zajímavá možnost, tak jdu. Člověk musí jít štěstí naproti…“
To je asi opruz takový casting, co?
„To ano. Hodinu čekáte, pak jdete na plac, děláte ze sebe kašpárka, předvádíte scénky…“
Třeba že tenhle toaletní papír je hebký jako peříčko?
(směje se) „Třeba, takové situace, co nám nastíní... Včera jsem například na kameru sváděla Jamese Bonda.“
Jaká bývá vaše castingová úspěšnost?
„Tak asi v devadesáti procentech to nevyjde.“
Jak se dozvíte, že jste uspěla?
„Většinou je stanovené datum pro call back (zpětný telefon), a když mi nezavolají, tak to nevyšlo. Což je většina případů…“
A když to vyjde, kolik sype taková reklama?
„Záleží na tom, kde všude se vysílá... Honorář je v řádu desetitisíců. Doby, kdy jsem chodila na castingy na Coca-Colu za 300 tisíc, jsou už dávno pryč.“
