Kdo si chtěl ve čtvrtek večer zajít do Palety na dvojku vína, měl smůlu. Od pěti odpoledne visela na dveřích výmluvná cedule: Dnes uzavřená společnost. I bez ní by ale nikdo neměl šanci. Kavárna pro pětadvacet hostů praskala ve švech, hloučky lidí postávaly i před vchodem. A mezi nimi hlavní hvězda večera – polepšený(?) Kulínský. „No jo, ten je tady teď každej den,“ smál se barman z protější restaurace.

Bylo jasné, že Kulínský svůj návrat z basy pojal ve velkém stylu. A mezi svými přáteli byl ve svém živlu. Poletoval od jedné skupinky ke druhé, s ženami se objímal, s muži popíjel becherovku, často odbíhal telefonovat. Do Palety zatím proudili stále další a další hosté. A byla to opravdu různorodá směsice: Postarší muži v obleku, pohledné mladé dívky, párek homosexuálů… prostě od každého trošku.

Po osmé dorazila i Kulínského matka Blanka, která převzala vedení sboru Bambini di Praga. Teď je ráda, že i když měl její syn strávit v kriminále 5,5 roku, pustili ho po necelé polovině. Po deváté večer se sešla i čtveřice muzikantů, kteří vyhrávali bezmála do půlnoci. A hrály se samé tematické písničky – Óda na radost, We are the champions… a společensky unavené osazenstvo se přidávalo zpěvem.

Fotogalerie
15 fotografií

Nechtěl pustit neznámou brunetku

Okolo půlnoci se Kulínského kamarádíčci začali trousit domů, on s pár nejvěrnějšími ale slavil dál. Nakonec zůstal v Paletě už jen sám s číšníkem. Spoustu známých měl ale i v okolních hospůdkách, z restaurace U Zpěváčků neustále přebíhal do baru Propaganda, kam nakonec přesídlil úplně.

Odchod jedné své zjevně velmi blízké »kamarádky« nesl obzvlášť těžce. Když ji doprovázel k domu hned vedle Palety, vypadalo to, že ji nepustí. Objetí, žhavé doteky… Nevinně to rozhodně nepůsobilo. Nakonec ale zaplula ke svému bytu sama.

Kulínský pak před druhou ráno sedl do připraveného taxíku, aby se nechal odvézt za nejbližší roh, vystoupil a oklikou se sám vydal pěšky domů. Těžko říct, jestli potřeboval vychodit množství alkoholu, nebo si prostě jen užíval znovunabyté volnosti.