9°C
Adrianě Petr nekonečným frfl áním naštěstí náladu nezkazil, ale mnohokrát na něj jen nechápavě beze slova koukala. Největší stres farmáři z Pohorské Vsi způsobila obyčejná tramvaj. „Že nemusím jezdit dnes šalinou? Můžu až zítra? To budu mít odvahu,“ ptal se od rána Hájek Adriany. Když ho farmářka ubezpečila, že se můžou projít pěšky, na chvíli se uklidnil. Nebýt Adriany, nestrávil by ve městě ani minutu.
První den zakončili jazzovým koncertem. Hned druhý den ale pokračoval v kritizování. Petr pomluvil všechnu architekturu města. „Viděl jsem pár hezkých věcí, ale i příšerných. Přijel jsme za svojí láskou a nějaké Brno mě netankuje,“ vysvětloval Adrianě. Ta raději jeho úlety nekomentovala. Nakonec se oba shodli, že chtějí zůstat spolu a nejlepší pro oba bude, když se Adriana přestěhuje k Petrovi na farmu. „Pojeď se mnou. Nejlépe navždy,“ požádal farmářku, která hned souhlasila. „Sbohem, civilizace!“ neodpustil si na závěr dodat Hájek.
Nicméně u posledních dvou dílů jsem asi u 3/4 dílu tlumil zvuk, protože jsem se ukrutně styděl za ně 
