Z data 7. února 2007 na ručně psaném Plzákově přání až mrazí. Už tehdy myslel lékař na smrt? „Bylo to jeho přání, já to respektuju,“ řekla Ema. Je smutná. Stále se z odchodu muže po čtyřicetiletém soužití nevzpamatovala.

Fotogalerie
3 fotografie

Myslím jenom na Mirka

„Všude ho vidím. Musela jsem aspoň trochu uklidit v ložnici, kde Mirek vydechl naposledy. Sbírala jsem k tomu všechny síly, ale už jich fakt moc nemám,“ posteskla si vdova.

Sotva mluví, protože musela šest dní odpovídat na početné kondolence, vyřizovat formality a řešit poslední věci svého muže. „Nebudu říkat, že budu na Mirka dnes celý den myslet, protože stejně na nic jiného nemyslím.

Teď je konec

Až se všichni trochu vzpamatujeme, zařídíme spolu s Mirkovou dcerou Renatou uložení urny. Chtěla bych, aby se u toho sešla celá Renatina rodina,“ prozradila Ema své přání. Sama vdova zůstala úplně sama.

O syna přišla před 18 lety, jediný bratr umřel na infarkt, před půldruhým rokem jí zemřela maminka, před týdnem umřel manžel.

„I když byl Mirek poslední roky hodně nemocný, přece jen jsem se s ním mohla radit, byl tu pro mě. Teď je konec. Ještě že mám pár přátel, jinak by to bylo k nepřežití,“ dodala vdova Plzáková.