7°C
Chodil jste do tanečních?
„Tam jsem byl s kamarádem asi třikrát. Jenže možnost oslovit tam nějakou dívku a zatančit si s ní nám přišla tak komplikovaná, že jsme tam vícekrát nešli. Ale s láskou vzpomínám na všechny profesory, co nám na konzervatoři říkali, jak se nám tanec bude hodit. Dvacet let se nic nedělo a najednou – čtyřicítka na krku a přišlo to!“
Proč jste do StarDance vlastně šel?
„Společenské tance bych přirovnal k cirkusu, který nikoho nenechá lhostejným. Ti, co už mu propadli, sedí dávno uvnitř a ti, co se proti němu vymezují, ho ale také neobejdou bez povšimnutí. Tanec je pro mne na jednu stranu velká neznámá, na druhou stranu něco, co mne vždy přitahovalo.“
Jste dobrý tanečník?
„Ani ne. Ale jsem herec a budu se to snažit přesvědčivě zahrát.“
Musíte zkoušet každý den?
„Tak třeba dneska jsem měl volný den, ale ten jsem kvůli bolesti v koleně po tom všem strávil u svého ortopeda, primáře Ládi Hospodára.“
Vy máte svého ortopeda?
„Je to můj přítel. Seznámili jsme se na natáčení Nemocnice na kraji města, kdy mi radil, jak mám držet pilku jako ortoped. Je příjemnější seznámit se s lékařem ve chvíli, kdy zrovna nepotřebujete jeho pomoc.“ (směje se).
Od Nemocnice jste těch seriálů udělal poměrně dost – Velmi křehké vztahy, Rodinná pouta, volný cyklus Soukromé pasti, teď Dokonalý svět… Taky je natáčíte jen proto, abyste splatil hypotéku?
„Jo, a ještě byste mi mohla podmáznout: Proč takový herec jako vy hraje v seriálech? A já bych na to odpověděl, že člověk přece nějak uživit sebe a rodinu musí. Samozřejmě je to tak, ale už je to obehraný. Když je člověk herec, tak chce především hrát. Jsou místa a profese, které nemají s herectvím nic společného a herci je dělají, protože jinou práci nemají. To ale není případ seriálů.“
V Dokonalém světě se pohybujete v prostředí showbyznysu a luxusu. Potrpíte si na luxusní věci?
„Kvalita a luxus nejsou úplně vždycky totéž. Luxus je často jen nálepka pro sport s penězi, který provozují bohatší lidé. Takže pokud to není na úkor druhých, ať si každý ten luxus představuje jak chce.“
Vaše žena Vanda Hybnerová v seriálu hraje praktickou ředitelku inzerce. Kdo je hlava rodiny?
„U nás je to »plovoucí« funkce, prostě se v tom střídáme. Souvisí to i s povoláním nás obou. Herectví je svým způsobem kreativní povolání, které vyžaduje změnu. A já osobně jsem člověk, kterému není dobře ve stereotypech.“
Na dnešní poměry jste založili rodinu docela brzo…
„Dnešní poměry jsou dokonce ještě jiné, než byly v devadesátých letech, kdy se mi ve dvaadvaceti narodila moje první dcera. I proti tehdejšímu průměru to bylo dřív. Když ale člověk ví, že děti chce, tak proč by s tím vyčkával? Z divadla vím, že život se plánovat a učesávat nedá a to je na něm to podstatné a někdy i zábavné.“
Četl jste dcerkám pohádky?
„Obě si na to doteď dobře pamatují. Jak jsem se já jako otec po celodenním zápřahu v práci natáhl mezi dvě postýlky s knížkou v ruce. A když jsem jim začal číst, uvedl jsem se do polospánku a probral jsem se až ve chvíli, kdy na mne dcery křičely a zoufale se ptaly: Co dělá v pohádce pojišťovací agent a princ, který musel jít na finanční úřad?“
Jak by vypadal váš dokonalý den?
„S ženou a dětmi na dovolené, v chatrči na břehu moře. A s vědomím, že tam všichni jsou, a že jsou v pořádku, bych se pak na dopoledne vytratil s kytarou někam na samotu a zabrnkal si.“
Vy hrajete na kytaru?
„Mám jich sedm. Mám i kytaru ještě po svém otci, kterou si koupil někdy v 60. letech minulého století.“
Jste jejich sběratel? Jaká je vaše nejdražší?
„Sběratel nejsem, nejsem ani profesionální kytarista, je to jen moje soukromá vášeň. Moje nejdražší kytara je elektroakustická Ibañez, krásná, lakovaná, která vyjde na necelých šestnáct tisíc. Kdybych si tu kytaru rozflákal, nebo o ni jinak přišel, bude mě to fakt mrzet. Samozřejmě ne kvůli tomu, kolik stála.“
V televizních rolích působíte většinou jako metrosexuál. Je to váš styl?
„Když natáčím, jsem v rukou maskérů. Já vnější pustnutí považuji u mužů za projev vnitřního blahobytu. Sám sebe bych přirovnal k živému plotu. Když ho každodenně zastřihávají do báječného tvaru, vypadá dobře. Ale když ho necháte volně růst ke slunci, tak je teprve šťastnej.“
DOBRÝ
