7°C
„Musí se jen smířit s tím, že tam nedám ty vejšky,“ řekl Gott Blesku před úterním koncertem a odkašlal si. Potom ještě vysvětlil, že infuze a obstřik hlasivek pomohou jen zčásti a že nejdůležitější je psychika.
Jak je podle něj zpívání propojené s psychikou? „Nesmím myslet na to, že tam ty vysoké tóny nedostanu,“ svěřil. A měl pravdu. Nejdřív se snažil zpívat v hlubší poloze, když ale čtyřtisícové publikum stále víc bouřilo nadšením, Gott se najednou do výšek dostal. I z rozjařené tváře Felixe Slováčka, který dirigoval svůj Big Band, bylo znát, že se mu ulevilo.
„Byli jsme všichni napjati, jak si Karel poradí,“ přiznal Slováček. Gott byl ale jako mávnutím kouzelného proutku skutečně ve formě. S Leonou Machálkovou zcela bezchybně vystřihl těžký duet, a když se ke konci nahrnul dav přímo pod pódium, Gott mrknul šibalsky na Slováčka. „Felixi, dej mi tam Zůstanu svůj, chci to zkusit,“ pobídl Gott Slováčka, aby band zahrál písničku, kde Slavík musí jít doslova do fistule. Publikum v tu chvíli Gotta dojalo, vidělo na něm obavy, a tak mu v těch nejvyšších výškách vydatně pomáhalo.
Gott zářil a autogramy stovkám lidí potom rozdával dvě hodiny. „Jsem úplně promáčený potem,“ podotkl pak v šatně a šel do sprchy. Přitom se Blesku pochlubil i malou jizvičkou po operaci páteře. „Tu ale nefoťte. Fanynkám by se určitě nelíbila,“ poprosil Gott.
