Abychom byli v obraze, musíme se vrátit asi o devět let zpátky. Přibližně tehdy se Městský ústav sociálních služeb v Plzni začal domáhat svých práv. Zdědil totiž autorská práva na dílo známého loutkáře Josefa Skupy. Ovšem ne na postavy či jména Spejbla a Hurvínka, která byla výtvorem dalších plzeňských umělců (loutky vyřezali Karel a Gustav Noskovi a jména vymyslel Karel Šlajs Koval). Ústav sice dlouhá léta dostával od divadla tantiémy za Skupovu a Wenigovu hru Hurvínek mezi broučky – činilo to asi 50 tisíc korun ročně. Jenže to asi bylo málo, a tak Plzeňští chtěli po pražském Divadle Spejbla a Hurvínka větší peníze (například jen za užití jmen v názvu divadla ročně 400 000 korun, podíl z tržeb...).

Stálo to peníze i zdraví

Osm let probíhal soud, v němž ústav zaplatil za výlohy slušnou částku z rozpočtu města Plzně na sociální účely, divadlu to bránilo v mnoha projektech a ředitelku Helenu Štáchovou to stálo zdraví. „Přesně si pamatuju situaci, kdy jsme hráli s divadlem v Hamburku a já čekala telefonát, že soud dopadl v náš prospěch. Bylo mi sděleno, že předchozí kladný rozsudek byl kvůli procesní chybě zrušen a vše začíná znovu. Tehdy jsem z únavy propadla naprosté beznaději a krátce nato onemocněla rakovinou...,“ vypráví Helena Štáchová, vdova po Skupově pokračovateli Miloši Kirschnerovi. Soud byl nesmyslný už proto, že v případě prohry by divadlo zkrachovalo a ústav sociálních služeb by nezískal vůbec nic.

Josef Skupa je dnes stále ještě předmětem sporu mezi majiteli jeho práv a divadlem S+H.
Autor: archiv Heleny Štáchové

Spejbl s Hurvínkem na 3D

Zdálo by se, že po prohraném soudu a po změně ve vedení ústavu sociální péče se vše dostane do normálních kolejí. Tedy že Divadlo S+H bude v klidu hrát a ústav se bude starat o potřebné. Jenže do toho vstupuje rok 2010, kdy se chystají velké oslavy. Spejblovi bude devadesát, Máničce a Žerykovi osmdesát a stejně tak dlouho trvá profesionální éra divadla. Helena Štáchová se svými spolupracovníky chystá v dubnu otevření zrekonstruovaného divadla v Praze-Dejvicích a unikátní projekt, uvedení filmu se Spejblem a Hurvínkem ve formátu 3D. Bude také vydána encyklopedie Spejbl a Hurvínek na nitkách osudu a vydavatelství Supraphon připravuje i vydání třídílného CD. Velký prostor je věnován i zakladateli divadla Skupovi, což ale nenašlo kladnou odezvu v Plzni.

Skupovská výročí bez Skupy?

Supraphon v dobré víře seznámil ústav s radostnou zprávou, že hodlá vydat k těmto výročím Skupovo CD, jenže místo chvály se setkal s negativní odezvou. Právní zástupkyně ústavu Elena Hornová mu oznámila, že dědicové zakazují zveřejnit cokoliv, co se týká Skupy. Dokonce i jeho fotografie. Kvůli tomu tak ústav nejen přijde o peníze, které by mohl z prodejů CD a publikací mít, ale i o popularizaci díla Josefa Skupy, o kterého jim údajně jde především.

„Naše projekty dědicové neohrozí. Pana Skupu na fotografiích pochopitelně představíme. Jen na bonusovém CD vynecháme jeho autorské věci a nahradíme je jeho nahrávkami z díla jiných autorů,“
říká Helena Štáchová.

Helena Štáchová zdědila ochranou známku na loutky po manželovi Miloši Kirschnerovi
Autor: archiv Heleny Štáchové

Dohoda v nedohlednu

Co na to plzeňské vedení? Na dotaz, proč se nechtějí s divadlem a jeho ředitelkou dohodnout v dobrém, nám odpověděl ředitel Městského ústavu sociální péče v Plzni Vladimír Chuchler po poradě s právní zástupkyní: „Po zkušenosti minulých let jsme hluboce přesvědčeni, že by bylo nesprávné, aby se jméno a dílo prof. Josefa Skupy objevilo ve spojení s osobami, které ve svém zájmu neváhaly popřít jeho historické zásluhy o české loutkářství včetně jeho výtvarné složky.“

K tomu Helena Štáchová jen dodává: „Soud rozhodl, na čí straně je pravda, a kdybychom v našem divadle nepokračovali ve Skupově práci a neudržovali jeho odkaz, málokdo by asi dnes tušil, kdo Skupa byl…“

A tak absurdní situace pokračuje. Kdyby prý byla Helena Štáchová stejně naladěná, klidně by mohla zakazovat plzeňským jakékoliv užití loutek Spejbla a Hurvínka, na které vlastní ochranou známku. Jejich pomník v Plzni, dříve vydaná Skupovská CD, i vystavování loutek bez jejího svolení je dle zákona o zneužití OZ trestním činem. „Vysoudila bych na městě, které sám Skupa před šedesáti čtyřmi lety opustil, dost peněz a navíc by tyto artefakty musely zmizet. Ublížila bych tím ale Skupovi a Spejblovi s Hurvínkem...,“ říká Helena Štáchová.

Jak šel soud?

V roce 2001 – Městský ústav sociálních služeb podal na Štáchovou žalobu kvůli zneužití jejich autorských práv na Spejbla a Hurvínka.
26. 3. 2003 – Městský soud v Praze dal za pravdu Štáchové a potvrdil, že jí patří ochranné známky na obě figurky. MÚSS se odvolal k Vrchnímu soudu.
22. 3. 2004 – Vrchní soud v Praze předchozí rozsudek zrušil kvůli procesní chybě a vrátil celou věc zpět k první instanci k novému projednání.
11. 5. 2006
– potvrzuje již podruhé Městský soud své původní rozhodnutí. MÚSS se opět odvolává.
6.8. 2008 – konečná instance – Nejvyšší soud – s definitivní platností potvrzuje rozhodnutí Městského soudu. Helena Štáchová je pravoplatným vlastníkem OZ na Spejbla a Hurvínka, kterou dala k za symbolickou korunu k užívání Divadlu Spejbla a Hurvínka. MÚSS svou při prohrává.