Na měsíc má Jan Révai starší příspěvek od sociálky ve výši 3126 Kč. „Přežívám na polévkách a teplé sekané. Salám, to už je pro mne delikatesa,“ prozradil Révai. Už skoro dva měsíce žije na ubytovně plzeňské diecézní charity. Předtím bydleli s přítelkyní v opuštěném domě v Plzni. Loni ale budovu někdo zapálil a přišli o střechu nad hlavou.
Dny tráví na lavičce u lékárny v městské části Slovany. Sem dojede z charity tramvají. Vždy si v nákupním centru koupí několik nejlevnějších piv a jde si sednout na své místo. Občas se za ním zastaví i jiní bezdomovci. „To pak popíjí všichni krabicové víno. Jednou přišel na ubytovnu a nadýchal 2,5 promile. Tak ho vyhodili,“ řekl Blesku jeden z bezdomovců, který Révaie dobře zná. „Je slepý, nemohoucí. Neměl by být na ulici, ale někde v domu s pečovatelskou službou, kde by se o něj postarali,“ míní.
Révai dlouho pracoval jako horník v Plzni v dolu na Nové Hospodě. Na levé oko je slepý už 9 let. Na to pravé oslepl loni. Přítelkyně se na něj vykašlala, když o zrak přišel úplně.
Přidat názor
