„Walda se v roce 1972 rozhodl pro naše společné účinkování, přestože K.T.O. byli v rámci utahující se normalizace zakázaní pro sdělovací prostředky.
Koncerty se sice mohly konat jak doma, tak v zahraničí, ale miliony čtenářů a posluchačů o tom nikdy nedostaly žádnou informaci. Nové písničky se nehrály a na obrazovce jsme se přestali objevovat.
Velkou měrou to postihlo i Waldu. O jeho úspěších nikdo nevěděl. To pro něj byla ta špatná stránka naší spolupráce. Byla tu ale i dobrá, protože K.T.O. pozvala americká Country asociace na světový festival.
Na svatbě mého bratra 1966 v České Kamenici jsme měli moc vzácného hosta Věra Čambulová, České Budějovice
1/6
Když jsme šli s Waldemarem k řediteli Pragokoncertu s pozváním, řekl, že nás do USA pustí, ale napřed musíme udělat mnoho koncertů v SSSR! Ptali jsme se, kolik přesně to znamená. Ředitel Pragokoncertu odpověděl: Tak asi 100! Byl to hrozný úkol, téměř kletba! Ale stal se zázrak a my jsme tam ten požadovaný astronomický počet koncertů odehráli a do Nashville v Tennessee jsme jeli.
Po prvním vystoupení na světovém festivalu jsme byli vybráni jako nejlepší zahraniční kapela na oslavu 50. jubilea založení místní opery. Hráli jsme s 20 nejlepšími americkými kapelami. O tomto obrovském úspěchu informoval ale pouze Hlas Ameriky, kde náš zákaz neplatil,“ zavzpomínal pro Blesk Hacker.
Zítra čtěte o problémech Matušky s ÚV KSČ
