8°C
Změnili Češi za posledních dvacet let styl oblékání? V čem jsme se zlepšili a v čem pořád děláme chyby?
„Móda na ulicích se určitě zlepšila. Lidi jsou odvážnější. Ovšem musela bych rozdělit Českou republiku na menší města a na Prahu. Hlavní město se začíná srovnávat s většími evropskými městy. Móda je tu ovlivňována přílivem manažerů ze zahraničí, turistickou invazí stejně jako internetem, díky němuž se trendy dostávají rychle mezi lidi. I na menších městech došlo k zlepšení, ale pořád ještě zaostávají hlavně muži, kteří nemají ten vzor manažerů. Vím, o čem mluvím, protože žiju částečně ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině.“
50 tipů , jak být víc sexy! Čtěte ZDE.
Vnímají nás tak i ve světě?
„Nedávno jsem byla na Floridě, kde žije skupina českých žen, vesměs mladých maminek. Pozvaly mne na diskotéku a tam jsem si nemohla nevšimnout, že právě ony patřily k těm nejlépe a nejnápaditěji oblečeným. Na nich jsem si uvědomila, že naše móda opravdu postoupila výše.“
A co byste nám přece jen vytkla?
„Stále je tu pozůstatek stádovitosti. Necháváme se hodně ovlivňovat tím, že přijde jedna značka do Čech a podlehne jí valná většina. A pak... Víte, když jsou muž nebo žena »vyšroubováni« k dokonalosti, je to v podstatě nuda. Vždycky by tam mělo být něco z jejich osobnosti. Dám vám příklad. Dneska ráno jsem si oblékla všechno v námořnickém stylu, všechno modré, ale kabelku jsem si schválně nechala krémovou. Každý jiný by zvolil modrou. Nuda! Móda by měla být osvobozující. Vlastní image není o návrháři nebo o značce, ale o naší individualitě.“
Neiritují vás ještě pořád takové české specialitky, jako jsou ponožky v sandálech?
„Někdo se mě ptal, co bych vyřadila ze šatníku žen, a já mu odpověděla, že jedinou věc – trekové sandály (otevřené boty do terénu, pozn. red.). A k tomu ještě ponožky! To je antisexy prvek číslo jedna.“
A co současná největší móda – crocsové boty?
„Těm jsem nepodlehla! Líbila se mi ale filozofi e firmy, která je vyrábí. Doslova to zní: Boty Crocs jsou tak ošklivé, že je musíte milovat! Úplně na začátku jsem zaváhala, jestli je nemám koupit synům, ale manžel mi řekl jen "To nemyslíš vážně! Jsou opravdu ošklivé.“
Jak máte velké syny? A řídí se vašimi radami?
„Hynkovi je 24 a Liborovi 18. Toho mladšího oslovuje streetová móda a starší se bude ubírat jiným směrem, prostředím byznysu. Už jim neradím, ale neprohrávám, když jim něco koupím.“
Jsou u nás velké rozdíly mezi movitějšími a průměrně vydělávajícími lidmi? Rovná se bohatý dobře oblečený?
„Pokaždé je to o stylu, jaký si vybudujete. Není umění obléct se za hodně peněz. Umění je najít si svou cestu. Někdo si na sebe natáhne všechny možné světové značky, myslí si, že je to in, ale často to působí přeplácaně. A jiný má jeden dobrý základ, k tomu třeba boty z outletu, ale dokáže to tak prodat, že působí úžasně.“
Jaký styl vás osobně oslovil?
„Já jsem vždycky tíhla k elegantnějším až konzervativním věcem, ale s nějakým nápadem. Pro mě je důležitá především ženskost. Proto nemám v oblibě třeba ony trekové nebo crocsové boty, ty ženskost přímo potlačují. Uvědomte si ale, že móda už dávno není diktát. V osmdesátých letech se musela nosit široká vycpaná ramena, byla to prostě linie té doby. Dnes se objevují jako jeden z trendů, ale rozhodně je nemusíte mít. Nikdy nebyla móda tak demokratická jako dnes.“
Máte nějakou radu pro lidi, kteří nemají na značkové oblečení? Kde nakupovat? V second handu, nebo outletu?
„Dřív byly second handy dobrou inspirací, teď se mi zdá, že to upadlo. Ale hlavně v zahraničí stále existují špičkové second handy a různé outlety, kde se dají najít skvosty. Ovšem víceméně jsou to úlovky.“
A co móda mladých?
„Pokud má dívka cit pro módu, dovede si poskládat šatník, který pak jen oživuje. Dnes už jsou značky, které jsou dostupné. Důležité je nepodlehnout stádovitosti. Například značka Guess má krásné věci, výbornou filozofii marketingu, kreativní návrháře, ale v určitý moment jsem měla pocit, že každá holka v klubu nebo na ulici má něco s géčkem. A v ten moment jsem si říkala, jestli je móda takhle baví – vždyť jsou vlastně v uniformě.“
