„Podle mě není v pořádku, když prodavač lyží učí lidi vařit,“ prohlásil v "primáckém" pořadu Top star Pohlreich, za nímž stojí sedmatřicetiletá praxe v oboru. Je šéfkuchař pražského Café Imperiál a zároveň majitel restaurantu Divinis.
Babica skutečně vlastní půjčovnu lyží „Ski Bába“ na Praze 10. Diváci jeho kulinářské relace „Babicovy dobroty“ o tom, jak uvařit světová jídla z českých ingrediencí, se rozdělili na dva tábory – jedna část, zejména ta ženská, jej doslova hltá a miluje.
Druhé, převážně té odbornější (redaktoři kulinářských časopisů, renomovaní kuchaři) přivádí Babicovo kuchařské umění k šílenství a z některých jeho receptů jim hrůzou stojí vlasy na hlavě. Nadávají mu a řada z nich ho vystavuje posměchu.
„Je to Klement Gottwald českého vaření,“ řekl o Babicovi znalec gastronomie Ondřej Neumann. Šéf Pražského kulinářské institutu Roman Vaněk ho zase nazval kuchařským nýmandem.
Největší slabinou pořadu Babicovy dobroty je totiž komentář jeho ústřední „hvězdy“. Když například doporučuje jídlo „pokariovat“ nebo že se v Indii mluví „indičtinou, rve nejen češtinářům, ale i zkušeným kuchařům uši.
A co na to Babica? „Kuchař Pohlreich je mi ukradenej. Já mu přeju hodně štěstí. Úspěch se v Česku neodpouští. Někteří méně úspěšní kolegové, nedokáží zkousnout, že můj pořad sleduje přes milion lidí. Vařím pro normální lidi a ne pro snoby, co si nechávají čerstvé ryby dopravovat letecky,“ odráží kritiku s ledovým klidem Babica.
Souhlasíte s názorem některých kuchařských odborníků, že je Babica kuchařský břídil? Diskutujte, zajímá nás Váš názor
Kdo je Zdeněk Pohlreich?
Má za sebou už víc jak 30 let praxe v oboru a vařil na něklika kontinentech pro mnoho slavných lidí. V České republice byl šéfkuchařem v několika známých místech, jako je restaurtace Villa Voyta, ještě milovanější Radisson SAS Alcron a ve velkých hotelechMarriott a Renaissance. Vaří podel motta: „Kupuj to nejlepší a dělej s tím co nejméně.“. Jinak řečeno, pokud jste dobře nakoupili, podřiďte své vaření základní surovině a nikdy se ji nesnažte přetvořit na něco, co vypadá, nebo nedejbože chutná, jinak.
10 „kultovních“ hlášek Jiřího Babici
- Tvrdý játro neni tak dobrý jak měkký játro.
- Mozarella je takovej sýr bez chuti a bez zápachu. Ale je dost populární. Lidi, který hubnou, ho maj rádi.
- Kdo nemá žampiony, tak ať si tam dá nějaký jiný houby. A teď důležitý, kdo nemá žádný houby, tak ať si tam nedává vůbec žádný houby.
- Je to supr... Jednoduchý a postaví to každýho šohaje na nohy, vyčistí tělo, dodá žaludku mikrofloru, vitamíny, odbourá to všechny i volný radikály a hlavě dodá sebevědomí, žloutky prý i vlasy a lesk, taky trochu jsou afrodiziakem. Tak to přece musí bejt i zdravý...
- Ratatule. “Dneska si tady spolu připravíme francouzskou zeleninu a to bude ratatule.”
- Pakliže budete mít štěstí jako já, že váš manžel, babička nebo dcera byli na rybách a přinesli kombinaci lososa, tresku a sumce, což se samozřejmě může podařit...
- Kurkuma je japonskej šafrán, kterej se používá kupodivu v Indii. Je to v podstatě takový barvivo. Ale blíží se to samozřejmě ke kari.
- Ja jsem uvažoval vo tom vůbec jak ten název sekaná moh vzniknout, tak a vyudedukoval jsem si, že pravděpodobně dřív ty mašiny, ty strojky neměli, takže prostě lidi to maso vzali a rozsekali ty zbytky co měli a vznikla jim vlastně takovádle jakoby mletina a z toho voni dělali si takový ruzný samozřejmě pochoutky.
- Nebo jsme dělali v Düsseldorfu takovou akci pro pět tisíc lidí a vezli jsme tam jídlo kamionama. Všechno jsme to přišpendlili, aby to po cestě drželo. Přišpendlili jsme to blbě. Přijeli jsme na místo, otevřeli dveře a puding plaval v nudlích, krabi se v tom plácali… Za tři hodiny jsme to museli dát do původního stavu.
- Mám obchod s lyžema, dělám servis, hraju sport, zpívám, jsem dobrý milovník.
Přidat názor
