7°C
Když přijíždíme do Třebenic na Litoměřicku, jakoby se zde zastavil čas. Prostředí nehyzdí násilná satelitní výstavba a městečko si zachovává svou jedinečnou atmosféru původní panenské krajiny. Při hledání domu Josefa Cardy nás navigace neposlouchá a nám tak nezbývá nic jiného než to udělat postaru. Přesně v duchu tohoto místa. Ani se nemusíme namáhat a už na naše okýnko klepe jeden z místních s dotazem, koho že to hledáme. Odpovídáme, že Cardovy.
Pán nezaváhá ani vteřinu a říká: „Tak otočte hlavu!“ Že bude Josef Carda bydlet zajímavě, jsme tušili. Avšak že se ocitneme v prostředí, kde to vypadá jako v Toskánsku, nás nenapadlo ani ve snu. Už při příchodu na dvorek má člověk chuť nalít si skleničku vína, posadit se ven na prastarou dřevěnou lavici a užívat si ticho.
„Manželka tohle stavení, postavené v roce 1905, zdědila po předcích. Dříve jsme sem jezdili jen na víkendy, ale před třinácti lety jsme udělali rekonstrukci a už tady máme své zázemí. Ale původně tohle místo sloužilo jako sušárna a chladírna ovoce, ze které se vozily hrušky a meruňky až do Stockholmu. Nikdy jsme si sice nemysleli, že bychom tu zůstali nastálo, ale od té doby, co jsme si pořídili psa, usadila se s ním tady i manželka a do města by už nešla,“ směje se Pepa Carda.
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Nové Proměny Bydlení.
