10°C
Co vás nejvíc zajímá:
Jaké nádoby na zaleninu
Tipy pro malý prostor: vertikální nebo pyramidový záhon
Vhodné odrůdy rajčat, okurek a paprik
Jak pěstovat jahodový špenát
Hnojení balkonových rostlin
V čem pěstovat zeleninu
Pro pěstování rostlin na balkoně je možné použít nejen běžné květináče z pálené hlíny, ale i jiné druhy nádob, například z kameniny, keramiky, glazované nádoby, nádoby z umělého kamene, dřeva, plastu, betonové tvarovky, plechovky, soudky či košíky s vnitřní fólií včetně závěsných, ale samozřejmě i balkonové a samozavlažovací truhlíky. Pro zdravý vývoj a růst rostlin nejsou barevnost a tvar nádoby podstatné.
Na velmi osluněných balkonech se zelenině a bylinkám nejlépe daří v plastových nádobách světlých barev. U nich nehrozí přehřívání substrátu, a tím poškozování kořenového systému, a navíc plastové nádoby déle udrží v půdě vlhkost. V každém případě je důležité, aby nadbytečná voda mohla rychle odtéct z dolní části nádoby. Jinak hrozí zahnívání kořenů a postupný úhyn rostlin.
Substrát a hnojivo: Bez dobré výživy to nepůjde
Prvním předpokladem při výsadbě je dbát na rozdílné požadavky různé zeleniny – některým vyhovuje plné slunce, jiné dávají přednost stínu, některé druhy je třeba zalévat i několikrát denně, jiným občasné vynechání nevadí. Podobně je tomu i s ochranou před deštěm, s hnojením a sklizní. Předpokladem dobrou úrodu je kvalitní vzdušný a propustný substrát s dostatkem organických látek, který zadržuje vláhu a postupně uvolňuje živiny.
S přihnojováním začneme obvykle až po čtyřech týdnech po výsadbě a vzhledem k tomu, že vypěstovaná zelenina je určena k přímé konzumaci, dávkujeme hnojivo velmi opatrně. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva určená pro zeleninu, která se snadno dávkují a mohou se kombinovat se zálivkou.
Vertikální zahrada pro malé balkony
Horizontální plochu zvětší schůdky, na něž se vejdou květináčky s menšími rostlinami, například s bylinkami. Nevejde-li se vaše zeleninová zahrádka na malou plochu balkonu, zvolte vertikální linii. Místo uspoří kaskádovité květináče, zavěšené police, závěsné nádoby či kapsy.
Závěsné koše a květináče z plastu, pozinkovaného drátu či proutí musí mít vždy speciální vložku, aby se substrát nevyplavoval a udržel potřebnou vlhkost. K dostání jsou v různých tvarech a velikostech. Do závěsné nádoby nevysazujte velké množství rostlin. Pěknou sestavu tvoří koše zavěšené nad sebou, počínaje nejmenším. Do každého z nich můžete vysadit jiný druh zeleniny.
Jak na pyramidu z bedýnek a co kam dát
Kdo je šikovný, může si pro svoji balkonovou zahrádku vyrobit pyramidu z bedýnek. Z ní získáte pěstební plochu, která zabere pouhý metr čtvereční. Montáž je velmi jednoduchá. Základnu vyskládejte z devíti malých bedniček, na první patro umístěte další čtyři a na vrchol jednu. Pak stačí bedničky naplnit zeminou a osázet. A věřte, že do deseti kontejnerků se vejde slušný počet sazeniček.
• V nejvýše položené bedýnce se bude dařit středozemním druhům bylinek, jako jsou tymián, rozmarýn nebo levandule, bazalka, oregano a majoránka.
• Ve střední části těm, které mají raději polostín a humózní půdu, jako jsou například brutnák, meduňka, koriandr nebo estragon.
• Přízemí bude vyhrazeno běžným druhům, jako jsou petrželka naťová, pažitka, kerblík a máta.
Vhodné odrůdy rajčat, okurek a paprik
Pro pěstování zeleniny v nádobách vybírejte druhy nižšího a kompaktnějšího vzrůstu. K nejpopulárnějším patří rajčata. Do závěsných košíků, nádob a květináčů se hodí odrůdy Micro Tom a Micro Cherry.
Z okurek je na balkony a terasy vhodná například miniokurka Ministars F1 s křupavými, šťavnatými plody délky asi 10 cm. Sklízet z truhlíku na balkonu lze i okurky nakládačky. Odrůda Bimbostar F1 bez větších problémů snáší i déšť a kolísání teplot a začíná plodit velice brzy po vysazení.
V přiměřeně prostorné nádobě lze pěstovat kompaktní odrůdy paprik, například oranžovočervenou Pinokkio či žlutomasou Yoshi.
Chilli papričky budou působit zajímavě, když vysadíte dvě nebo tři barevně odlišné odrůdy.
Jahodový špenát nebo borůvky
A nakonec – lahůdka pro sklizeň po celé léto. Jahodový špenát (Chenopodium foliosum) je nenáročná letnička, kterou pro postupnou sklizeň můžete vysévat přímo do truhlíku od března až do srpna. Listy se používají čerstvé do salátů a pomazánek i dresinků a k přípravě „špenátu“. Červené plody se podobají malinám a mají příjemně svěží chuť. Konzumují se většinou nasladko, dávají se do moučníků, palačinek a ovocných salátů. Na balkoně lze pěstovat dokonce i borůvky.
Rostliny do jednoho truhlíku
Oblíbeným trendem v posledních letech je kombinování různých druhů kvetoucích letniček a zeleniny v jedné nádobě. Například pod papriku se žlutými plody můžete vysadit drobnokvětou sanvitalii (vitálku položenou) nebo minirůži se žlutými květy. Nic nezkazíte ani klasickými červenými muškáty či rozchodníky.
Zdravotnímu stavu rostlin prospívají i zdánlivě neobvyklé kombinace, jako jsou například jahody–fazole, bylinky–letničky nebo měsíček–jahody. Z bylinek se za zázračnou rostlinu považuje libeček, který ve společných výsadbách vylepšuje zdravotní stav téměř každé rostlině, která roste v jeho blízkosti.
