Kvalitní polystyren se dá poznat dle několika znaků: 1) objemová hmotnost by měla odpovídat určitému typu. Např. fasádní EPS 70 F musí mít alespoň 13,5 kg/m3 2) na etiketě je kvalitativní značka Q, což znamená, že kvalita výrobků dotyčného výrobce je nadstandardně kontrolována nezávislým institutem. Minimální požadavky na jednotlivé typy EPS je možné najít na www.epscr.cz

Protože nám nezbývá než se pokusit žít v souladu s okolní přírodou, musíme akceptovat i přítomnost ostatních živočichů. Občas se stává, že datlovití ptáci poškodí zateplovací ve snaze nalézt potravu. Ztateplovací systé pro ně vydává stejný nebo podobný zvuk jako dutina ve stromu bez ohledu na typ použitého izolantu. Dobrá zpráva je, že se toto poškození dá celkem snadno opravit. Z tohoto hlediska není žádný rozdíl mezi polystyrenem a vatou.

Přesnou úsporu bez znalosti další informací stanovit nelze. Obecně se dá říci, že čím starší dům, tím větší úsporu můžeme dosáhnout. U domů ze 70. a 80. let minulého století to může být až 60%.

Pěnový polystyren pro stavebnictví se vyrábí v tzv. samozhášivé úpravě. Vzplanutí ud svíčky rozhodně nehrozí. Při příblížení malého plamene k pěnovému polystyrenu se vytaví (vysublimuje)část EPS, která je v kontaktu s plamenem a tím to celé skončí. Zkoušeli jsme zapálit balík pěnového polystyrenu plynovým hořákem, ale nepodařilo se nám to. To ovšem neznamená, že je EPS nehořlavý. Ve stavebnictví se EPS používá vždy zakrytý další nehořlavou vrstvou, a proto je z požárního hlediska bezpečný.

Předně je třeba si nechat dům posouodit statikem a energetickým specialistou, zda není třeba řešit nějaké poruchy, které by se nám později projevily a znehodnotily investici do zateplení. Následně je nutné si nechat zpracovat projekt včetně konstrukčních detailů. Dalším krokrm je vyhledání zkušené a odpovědné stavební firmy (zde vám pomohou různé reference jejich klientů a i na internetu se dá lecos zjistit).následuje vlastní realizace. Co je však úplně nejdůležitěší, najít si nezávislého stavebního odborníka tzv. stavební dozor investora, který nás provede všemi úskalími a pohlídá nám i kvalitu prováděných prací. Tento člověk nám v důsledku může ušetřit mnoho času, nervů a v neposlední řadě i zbytečně vynaložených peněz. Investice do takového odborníka se rozhodně vyplatí.

Pokud se ohlédneme zpět, za posledních 20 let se dájí vypozorovat dvě zajímavá období z tohoto pohledu. v období 1998 až 2008 spotřeba pěnového polystyrenu rapidně narostla z 20.000 tun/rok na 60.000 tun /rok, zož je v přepočtu na obyvatele jedna z nejvyšších v Evropě. V letech 2008 až 2018 se spotřeba s menšími výkyvy na jednu či druhou stranu udržovala na stejné úrovni, tedy 60.000 tun/ rok. Dnes už spotřebu tolik neovlivňuje rostoucí plocha zateplení jako spíše rostoucí tloušťka izolace. Průměrná tloušťka izolace na fasádě se pohybuje mezi 120 až 140 mm a po roce 2020 se očekává nárůst až k 200 mm.

Dnes už se staví domy, kde se přímo v projektové dokumentaci počítá se zateplením. Jinak by dům jen těžko splňoval aktuální požadavky na energrtickou náročnost. Většinou se zateplují starší rodinné a bytové domy, které současné požadavky nesplňují.

Zateplení stěn a střechy se dá v případě omezených finančních prostředků rozdělit na dvě etapy. Zateplení obecně přináší řadu výhod: 1) úspora energie na vytápění, menší nároky na robustnost otopné souatavy, využití alternativních zdrojů energie 2) ochrana životního prostředí (není třeba produkovat tolik energie) 3) zvýšení vnitřního komfortu (menší výkyv teplot v rámci místností a během roku) 4) zlepšení zdravotních podmínek - menší problémy s respiračnímí chrobami 5) prodloužení životnosti nosné konstrukce (odstranění trhlin) 6) estetická funkce 7) vyšší hodnota domu

Pokud posuzujeme spotřebu energie od těžby (ropa nebo kamene) po prodej hotové izolační desky, tak je energetická náročnost podobná. Pokud vás zajímá výroba samotné desky, tak v případě pěnového polystyrenu jsou předpěněné perle polystyrenu pomocí horké vodní páry vzájemně spojené ve formě a následně rozřezané na desky. U minerální vaty se musí nejprve roztavit hornina spolu s různými přísadami při velmi vysoké teplotě, což energeticky velmi náročné a rozvlákněná hornina je ve formě vláken následně spolu s pojivem skládána na pás, kde se formuje, zhutňuje a prochází pecí, kde je pojivo vytvrzováno. Na záver se vzniklý výrobek rozřeže na jednotlivé desky. Zásadní problém u obou výrobků je do jaké míry jsou různé tloušťky homogení a jaké je rozptyl vlastností. Desky pěnového polystyrenu se řežou na různé tloušťky podle potřeby z jednoho velkého bloku. Dá se tedy říci, že se vždy jedná o stejný materiál. U minerální vlny se každá tloušťka vyrábí separátně, takže je otázka, zda stejný výrobek s tloušťkou 50 mm má identické vlastnosti s výrobkem stejného jména s tloušťkou 150 mm. Posuzujeme-li náročnost při aplikaci, dá se říci, že práce s deskami z minerální vlny je náročnější než s pěnovým polystyrenem a to hlavně z důvodu vyšší hmotnosti a nutnosti používat řadu ochraných pomůcek.

Dobrý den, doba trvání zateplovacích prací závisí na velikosti a členitosti zateplované plochy. U rodinných domků to mohou být 2-3 týdny a u bytového domu i 1 až 2 měsíce. Také záleží na tom, zda se jedná jen o zateplení nebo je třeba řešit i statické poruch nebo výměnu oken a úpravu lodžií a balkonů.

Dobrý den, existuje řada izolačních materiálů, které je možné použít. Jsou to například pěnový polystyren, minerální vlna, polyuretan, dřevitá vlna, korek, ovčí vlna, vakuové izolace apod. Historicky se staly některé z nich pro určité aplikace oblíbenější než jiné. Například na izolaci obvodových stěn se nejvíce používá pěnový polystyren a v mnohem menší míře minerální vlna. U plochých střech se používají EPS, MW a PUR. Pro šikmé střechy se využívá hlavně minerální vlna. To však neznamená, že ostatní materiály nenabízejí řešení. Jsou buďto dražší nebo je aplikace s nimi pracnější.

1) Pěnový polystyren EPS si své tepelně izolační a mechanické vlastnosti zachovává po celou dobu životnosti (chceme, aby nám zateplení sloužilo 25-50 let) 2) EPS je 7 krát lehčí než např. minerální vlna MW (nedochází k zbytečnému přitížení konstrukce) 3) EPS je 10 pevnější v tahu než MW (systém s EPS lépe odolává silám způsobeným sáním větru) 4) EPS má 6 krát nižší nasákavost než MW 5) zateplovací systém s EPS je jen o jednu třídu reakce na oheň horší než systém s MW (B vs. A1/A2) 6) EPS je mnohem méně citlivý na vlhkost než MW, což způsobuje ztrátu mechanických a tepelně izolačních vlastností 7) MW je dvakrát dražší než EPS 8) při práci s EPS nepotřebuji speciální ochranné pomůcky

Pěnový polystyren je naprosto ekologický. Toto tvrzení podporuje i fakt, že při srovnání negativního vlivu rozných izolačních materiálů na životní prostředí vychází pěnový polystyren nejlépe (viz porovnání Environmentálních deklarací o produktu, prováděné nezávislými instituty podle jednotné evropské metodiky). Totéž potvrzuje i nedávno publikovaná studie švýcarského institutu Büro für Umweltchemie Zürich 2018, zaměřená na multikriteriální posouzení různých tepelně izolačních materiálů pro několik aplikací jako jsou zateplovací systém ETICS, ploché střechy, podlahy apod. Pěnový polystyren zde vyšel pro použití na izolaci obvodových stěn jako ekologicky nejlepší alternativa.

Podle našeho průzkumu žije v přehřátém domě či bytě bezmála každý druhý Čech. Proti letním vedrům tak mnohdy lidé nenaleznou útočiště ani ve svých domovech. Přehřívání vnitřních prostor v bytě nebo domě v letním období s sebou navíc může přinášet zdravotní rizika a celoroční výkyvy teplot zase příliš neprospějí Vaší peněžence. Komplexní zateplení domu vám zaručí ochlazení interiéru a dosáhnutí stabilnějších teplot během extrémně horkých letních měsíců Ušetříte tak nejen na nižších výdajích za topení v zimě, ale i v létě za klimatizaci.To se však neobejde bez odpovídajícího stínění oken z vnější strany např. žaluziemi, roletami, okenicemi, markýzami, přesahem střechy, stromy apod. Pokud se nám dostane přes skleněnou výplň oken do domu přímé sluneční záření, ani silná vrstva izolace na stěně nás před přehříváním domu neochrání. Tento problém je tedy třeba řešit komplexně.

Tvrzení, že by zateplení starého domu způsobovalo bujení plísní uvnitř či na fasádě, musím jednoznačně vyvrátit. Plísně naopak většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním a nízkou vnitřní teplotou obvodové konstrukce. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraní tepelné mosty a zabraňuje srážení vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. Odborně provedené zateplení tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu. Pokud se vám plísně přesto objevily, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci právě s nedostatečným větráním. V žádném případě nelze jejich vznik přisuzovat zateplení domu.

Nemusíte mít obavy, polystyren vám z fasády rozhodně nikam nezmizí. Při správné aplikaci je polystyren vysoce odolný teplotám do 80 °C a jeho životnost dosahuje nejméně 50 let, s předpokladem 100 let. Opatrnost je naopak na místě u zateplení minerální vlnou, která při běžné venkovní vlhkosti v zimních měsících může nasáknout vodu, což má negativní vliv na mechanické vlastnosti. To v konečném důsledku může vést také ke ztrátě izolačních vlastností a vy neušetříte tak, jak jste měli v projektu spočítáno.

Podle našich statistik trápí finanční problém až třetinu lidí, kteří by rádi zateplili svůj dům. Určitě doporučuji podívat se detailně na dostupnost všech dotačních programů na zateplování, které mohou snížit návratnost celé investice až na polovinu. Mnoho Čechů již někdy slyšelo o Nové zelené úsporám, ale málokdo již ví, že podobných programů máme hned několik dalších. Vhodné je také důkladně promyslet výběr stavební firmy a izolačního materiálu. Při srovnání pěnového polystyrenu a minerální vlny vás vyjde nákup polystyrenu až o polovinu levněji.

Pokud se dostane do zateplovacího systému z důvodu poruchy větší množství vody, dochází u minerálních izolací k degradaci vláken a pojiva, což má vliv na funkčnost a životnost celého zateplení. V případě pěnového polystyrenu stačí poruchu odstranit a po vysušení systému se chová stejně jako před poruchou. Na stavbách jsem často svědkem toho, že do izolačního materiálu z minerální vlny se buď během skladování, nebo již na stěně před nanesením krycí vrstvy během deště dostane voda, což znehodnocuje izolační funkci tohoto materiálu. U pěnového polystyrenu toto nebezpečí díky velmi nízké nasákavosti nehrozí.

Dotační programy na zateplování jsou rozděleny mezi tři ministerstva (MPO, MŽP a MMR). V posledních letech se podařilo aktivní komunikací mezi těmito ministerstvy jednotlivé programy a jejich podmínky velmi sblížit a zjednodušit. Aliance Šance pro budovy připravila ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy webovou stránky www.renovujdum.cz, kde jsou jednotlivé programy stručně popsány a rozděleny do kategorií podle toho, zda se jedná o novostavbu či rekonstrukci nebo zda jde o rodinný dům, bytový dům, veřejnou budovu nebo budovu pro podnikání. Doporučuji vám prostudovat tuto webovou stránku.

Škodlivost vůči lidskému zdraví či dokonce rakovinotvornost polystyrenu jsou jedny z nejrozšířenějších mýtů a pověr v oblasti zateplování. V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCDD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Naopak je potvrzeno, že zvýšením vnitřní teploty obvodové konstrukce zatepleného domu dochází k minimalizaci rizik vzniku plísní a respiračních onemocnění. Od 1. října roku 2015 navíc žádný z českých výrobců látku HBCDD jako zpomalovač hoření nepoužívá a stejně tak je tomu i v ostatních zemích Evropské unie. Nahrazen byl novým polymerním zpomalovačem hoření, který splňuje přísnou evropskou legislativu. Pěnový polystyren naní ani jedovatý ani rakovinotvorný. Pěnový polystyren se používá pro výrobu cyklistických ochranných přileb a nebo dětských autosedaček. Pokud by byl zdravotně závadný, nemohly by se do něj balit potraviny jako například chlazené ryby.

Hlavní rozdíl je v izolační výkonnosti obou materiálů. Standardní dům se zatepluje tloušťkou okolo 15 cm, nízkoenergetický 25 cm a pasivní tloušťkou zpravidla 30 cm pěnového polystyrenu. Optimální izolace by měla mít minimálně 15 až 20 cm, případně lze použit právě o něco tenčí šedý pěnový polystyren. Izolační desky nové generace se zvýšeným izolačním účinkem obsahují grafitové částice, které zvyšují izolační schopnost o cca 20% oproti bílému polystyrenu. V Evropě se šedý polystyren používá více jak 15 let, na našem trhu se začal objevovat před 10 lety a jeho podíl významně roste. Šedý polystyren je dle mého názoru při stále rostoucích tloušťkách izolací materiálem budouocnosti.

Při zateplování minerální vlnou samotní výrobci předepisují náročné ochranné pomůcky. Doporučovány jsou ochranné rukavice, ochranné brýle, kombinéza a v uzavřených prostorech také dýchací respirátor z důvodu možných úlomků, kterých by se mohl člověk při práci nadýchat. Naproti tomu pěnový polystyren je bezpečný a při práci s ním nejsou vyžadovány žádné speciální ochranné pomůcky, aniž by se jakkoliv narušila bezpečnost práce. Výrazně jednodušší je také manipulace s ním, neboť je až 10 krát lehčí než minerální vlna.

Dobrý den Otto. Nevým přesně jakou ochrannou funkci máte na mysli. Předpokládám, že se ptáte na ochranu před únikem tepla. Hmota, ze které je polystyrenová deska vytvořena, je složena z cca 2 % polystyrenu a zbytek, tedy cca 98 %, je vzduch. Navíc, tím že se jedná o vzduch a ne plyn, který může postupně unikat, je deska velmi stabilní a její vlastnosti jsou dlouhodobě neměnné. To je pro životnost tepelné izolace velmi důležitá vlastnost. Přesto, že je 7 krát lehčí než minerální vlna, má 10 krát vyšší pevnost v tahu, 6 krát nižší nasákavost, 2,5 krát vyšší pevnost ve smyku a své vlastnosti si zachovává po celou dobu životnosti konstrukce.

Nelze generalizovat, že by polystyren byl nebezpečnější než jiné izolační materiály. Vždy to totiž musíme posuzovat z toho pohledu, že izolant je součástí zateplovacího systému, který má různé protipožární prvky a opatření. Všechny systémy používané na zateplení budov v Česku jsou bezpečné. Minerální vata je méně hořlavá, nicméně nehodnotíme jen izolant samotný, ale celý systém. Tam žádné rozdíly v bezpečnosti nejsou. Pěnový polystyren, je-li správně namontován a zakryt základní vrstvou s výztužnou síťovinou, nepředstavuje vyšší riziko požáru. Dnes už je každá deska pěnového polystyrenu určená pro použití ve stavebnictví vyráběna v samozhášlivé úpravě a tím se stává nesnadno hořlavým materiálem. Dostupné statistiky v žádném případě nepotvrzují domněnku, že by zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem byly z pořárního hlediska výrazně rizikovější než s minerální vlnou. Na druhou stranu pravděpodobnost, že se do systému s minerální vlnou dostane vlhkost, která znehodnotí tepelně izolační a mechanické vlastnosti izolantu je mnohem vyšší než pravděpodobnost, že dojde k požáru. Při posuzování požárů bytových domů došli němečtí požární experti k závěru, že plameny plně rozvinutého požáru bytu atakují během několika minut okno vyššího podlaží bez ohledu na skutečnost, zda je na stěně aplikovám zateplovací systém. Rozhodujícím faktorem pro zastavení šíření požáru do vyšších pater je dojezdový čas hasičského záchranného sboru, a ten je u nást 20 minut. Zateplovací systém s pěnovým polystyrenem je proto bezpečným a technicky a ekonomicky lepším řešením pro váš panelák.

Přestože máte zkušenosti s běžnými zednickými pracemi na domě, doporučuji si na zateplení objednat zkušenou specializovanou firmu. Při práci svépomocí hrozí kromě rizika vážných úrazů neodborná aplikace izolantu a tvorba výdutí v celém zateplovacím systému. Zateplovací systém je výrobek, a jako takový musí být zkoušený a certifikovaný. Jednotlivé složky systému spolu působí a pokud zkombinujeme komponenty, které spolu nebyly řádně otestované, může následně dojít k poruchám v systému. Následné opravy vás pak vyjdou spolu s celou prací mnohem dráž, než rovnou zateplení svěřit zkušené stavební firmě. O vybrané firmě si zjistěte co nejvíce referencí od známých, předchozích klientů nebo na internetu. Vyhněte se podezřele levným firmám, které nakonec mohou napáchat při práci více škod než užitku.

Obecně platí, že nejvhodnější doba pro zateplování je v suchém a teplém počasí, tudíž zhruba od dubna do října. V suchu a teple materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně zvyšuje rozpočet na zateplení. Stavební materiály používané při zateplování jako fasádní stěrky a lepidla bývají na bázi cementu a potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody, která poté musí vyschnout. To může být při nízkých teplotách komplikované. Ideálním postupem je, když si během chladných měsíců celou investici do zateplení včetně rozpočtu a dodavatele naplánujete a s příchodem teplých dnů se pustíte do realizace. Na druhé straně je třeba při provádění zateplovacích prací chránit stěnu před přímým slunečním zářením například stínícími sítěmi.