9°C
"Je to smutné, ale myslím to vážně. Po třetím pokračování jsem toho měl raději nechat," říká francouzský herec. Tehdy byl na vrcholu kariéry, znal ho celý svět. Pierre lituje, že kvůli Vinnetouovi přišel o jiné role. A není to jediná lítost. Zpětně ho také mrzí, že nezůstal v armádě. Bojoval například v Indočíně. "Moje největší štěstí v životě je manželka Helle," dodal herec.
Brice se narodil v roce 1929 ve šlechtické rodině jako Baron Pierre Louis de Bris. Už odmalička měl dobrodružné sklony, v 19 letech se dal naverbovat do armády a zúčastnil se bojů v Indočíně.
Z bělocha Indiánem
Po návratu se rozhodl, že se stane hercem. Začátky byly krušné, rolí moc nepřicházelo, proto bral fešný, urostlý mladík i takové kšefty, jako bylo pózování pro obálky knížek. V roce 1960 si zahrál ve filmu vedle Catherine Denevue, ale úspěch nepřicházel. Pro svou podobu byl srovnáván s Alainem Delonem, ten však měl podle tehdejších kritiků větší charisma i herecký talent.
Nebyla to nakonec rodná Francie, ale Německo, kdo otevřel Briceovi cestu ke slávě. Filmový producent Horst Wendlandt se rozhodl převést do filmové podoby slavné "mayovky". Pro roli Old Shatterhanda získal sympatického blonďáka Lexe Barkera, ale představitele náčelníka Apačů ne a ne najít.
Začátkem léta 1962 se v Berlíně konal filmový festival. Na střešní terase hotelu, kde probíhala oslava, producent poprvé spatřil mladého Pierra Brice - a bylo mu jasné, že tohle je jeho Vinnetou. Herec však o Karlu Mayovi do té doby neslyšel a s přijetím role váhal. Až do premiéry prvního filmu - Poklad na stříbrném jezeře - si neuměl představit, jaký úspěch bude v roli mít. Následovaly snímky Vinnetou (1963), Vinnetou - Rudý gentleman (1964) a Vinnetou - poslední výstřel (1965). Německo mu leželo u nohou. Během šesti let se Brice objevil 56 krát na titulní stránce časopisu Bravo.
Proti smrti Vinnetoua fanoušci protestovali
Když ve čtvrtém pokračování Vinnetou zemřel, zvedla se mezi fanoušky taková vlna protestů, že producent musel slíbit, že mayovky se budou točit dál bez ohledu na Vinnetouovu smrt. Vznikly pak filmy Vinnetou a míšenka Apanači (1966), Old Firehand (1966) a Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968).
Poté se Brice snažil uspět i v jiných filmech - jako celá řada jeho kolegů, kteří byli spojováni s jednou postavou (např. Michelle Mercier coby Angelika). Marně. Pro všechny už navždy zůstaly jeho poznávacím znamením tomahawk a indiánská čelenka. Jako náčelník Apačů proto vystupoval v televizi i na divadelních prknech až do roku 1986.
Díky Vinnetouovi měl desítky milenek
Brice se vždy těšil z dámské společnosti a sám přiznává, že výčet jeho milenek je pořádně dlouhý. Možná právě proto dlouho otálel s myšlenkou usadit se. Teprve v roce 1977 se seznámil s půvabnou blondýnkou Hellou Krekel, která pochází z jednovaječných trojčat. Jsou spolu dodnes.
V roce 1998 se Brice k postavě po více jako 20 letech Vinnetoua vrátil. Vznikl dvoudílný film podle jeho vlastního scénáře. Slavný Apač prý nezemřel, ale celou dobu žil ukrytý v horách. Kritiky na celý film i výkon skoro sedmdesátiletého herce byly zdrcující. Prozatím to tedy vypadá, že Brice jako Vinnetou už opravdu vystřelil naposledy.
Před třemi lety navštívil Prahu a Gotta
Náčelník Apačů Pierre Brice jedl, pil a cestoval po Praze s Karlem Gottem. Slavík dělal legendárnímu Vinnetouovi řidiče i bodyguarda. Při tehdejší návštěvě ho vyzvedl v hotelu Ambassador a "unesl" ho k sobě domů do vily.
"Bavili jsme se o francouzských filmech z období, kdy v nich vládl šarm a nebyly postaveny na vizuálních efektech, ale na krásných dialozích," prozradil Gott, který s Bricem absolvoval v roce 2007 v Německu 56 koncertů.
"Já jsem měl pětadvacetiminutové pásmo písní. Jenže Pierrovi stačilo projít se po jevišti a ženy omdlévaly. A když zazpíval, jak jsou ženy krásné, šílely," prozradil Slavík, který je od té doby s Pierrem dobrý kamarád.
