9°C
Motivujme lidi k pohybu, vyzývá odborník. Navrhuje pojišťovnám slevy a bonusy
Přínos pohybu musí podle odborníka na sport Václava Bunce zohlednit zdravotní pojišťovny, například bonusy či slevami ze zdravotního pojištění. Jinak než finančně se podle něj nepodaří lidi k pohybu motivovat. Na úvod páteční odborné konference Pohyb jako elixír života to řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který se podílel i na tvorbě národní strategie Zdraví 2020. Důsledky nízkého množství pohybu Čechů stojí podle něj veřejné zdravotnictví kolem 30 miliard korun ročně, což je desetina jeho rozpočtu na příští rok.
Různé vědecké studie podle Bunce ukazují, že pravidelný pohyb je prevencí celé řady nemocí včetně závažných jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak. „Diabetiků přibývá 60 tisíc ročně. Přiměřená aktivita je přitom prevencí cukrovky,“ uvedl. Ujít aspoň 10 tisíc kroků denně znamená podle Bunce snížit si riziko diabetu druhého typu o třetinu.
Léčba diabetu spotřebuje pět až 15 procent celkových nákladů v českém zdravotnictví. Diabetici častěji trpí chronickými komplikacemi, jako jsou nemoci srdce a selhání ledvin. Odborníci odhadují, že ze současných 1,1 milionů Čechů s cukrovkou budou v roce 2030 dva miliony nemocných.
Obezita podle studií znamená zároveň osmdesátiprocentní pravděpodobnost cukrovky a ještě o dvě procenta vyšší výskyt vysokého krevního tlaku. Více než polovina českých úmrtí je spojena s nemocemi srdce a cév, jako jsou infarkty, vysoký tlak nebo cévní mozkové příhody. Pokud se obézní člověk pohybu nevěnuje, klesá jeho střední délka života v průměru o sedm let.
Podle mezinárodní studie Eurobarometr jen pět procent Čechů sportuje pravidelně, 60 procent jen zřídka nebo vůbec. Doporučení odborníků je minimálně 90 až 120 minut pohybu týdně. Plní ho ale jen asi 28 procent dětí a 16 procent dospělých. Ideální je ale 30 minut denně. Podle Bunce je možné využít k pohybu například cestu do práce, počítá se i venčení psa nebo domácí práce.
Vést k pohybu už od dětství
Vztah k pohybu se podle odborníků formuje v dětství, nejdůležitější jsou období mezi prvním a třetím rokem života a šestým až sedmým rokem. Malé dítě se hýbe přirozeně samo, jeho biologická potřeba pohybu zaniká v době puberty. Zatímco děti do 10 let mají kolem osmi hodin pohybu týdně, čtrnáctiletí průměrně 2,1 hodiny. „Později už málokdy člověka k pravidelnému pohybu dostanete,“ myslí si Bunc. Funguje i příklad rodičů. Pokud sportují oba, bude jejich dítě aktivní s pravděpodobností 75 procent. Pokud jen jeden, je pravděpodobnost poloviční.
Jako odstrašující případ Bunc uváděl americkou populaci. Nadváhu tam má 80 procent lidí, 72 procent dětí je obézních. Průměrně tam lidé ujdou 300 až 400 metrů denně. České děti se jim ale podle Bunce s průměrem tisíc až 2 tisíce metrů začínají přibližovat. Průměrně mají i s hodinou školního tělocviku 64 minut pohybu týdně. V celé EU je obézních třetina dospělých a každé osmé dítě.
Váží skoro 350 kilogramů a přeje si být největší ženou světa. Její snoubenec ji v tom podoruje:
