9°C
Péče o těžce nemocné zůstane jen na rodině? Stát odmítá zaplatit ošetřovatele, tvrdí experti
Těžce nemocní pacienti si přejí stonat doma, chybí ale sestry, které by o ně pečovaly. A může být ještě hůř. Na vině je dlouhodobé podfinancování, jak tvrdí Asociace domácí péče a Charita ČR. Ty tak podporují stávkovou pohotovost zdravotních odborů. Poměry kritizují i hospicy - i když se zvyšují platy, jejich sester se to totiž netýká. Pojišťovny i ministerstvo se ovšem brání s tím, že situace není tak kritická a investice do zdravotnictví prý neustále rostou.
„Máme katastrofální nedostatek sester v domácí péči a zatím nevíme, jak se zachová dohoda s pojišťovnami. Situaci potřebujeme řešit hned, protože je rok od roku horší. Důkazem je i zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR o stagnaci domácí péče s ohledem na demografický vývoj. Segment domácí péče předložil před 3 měsíci návrh na opatření, která by měla kritickému stavu zamezit. Do dnešního dne neobdržel ze strany ministerstva žádné vyjádření,“ uvedla pro Blesk Zprávy Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče a provozovatelka agentury domácí péče Lusi.
Podle ní je situace o to markantnější, že zdravotní pojišťovny vykazují přebytky (celkově za rok 2017 9,5 mld.), zatímco poskytovatelé domácí péče „jsou pod silným ekonomickým tlakem způsobeným podfinancováním a regulacemi úhrad“.
„Asociace domácí péče tak podporuje stávkovou pohotovost zdravotníků jakožto nástroj, který ukazuje na kritickou situaci financování domácí zdravotní péče a dovede ministerstvo zdravotnictví a poskytovatele k jednacímu stolu,“ dodala Kondelíková.
Ta zdůraznila, že jsou pacienti přitom propouštěni z nemocnic do domácího ošetření čím dál tím dříve. Role sester tak logicky roste, přibývá jim i práce.
Podobně to vidí i Charita ČR. „Domácí zdravotní péče poskytovaná celostátně Charitou kolabuje. Proto se připojujeme ke stávkové pohotovosti zdravotníků,“ uvedla v prohlášení Ludmila Kučerová, koordinátorka zdravotních služeb.
Finanční zajištění domácí zdravotní péče je podle ní dlouhodobě nedostatečné. Jednotlivé Charity musí tuto službu dotovat z jiných zdrojů, například z výnosu Tříkrálové sbírky.
„Pokud stát neprodleně domácí zdravotní péči finančně nepodpoří, bude si muset připravit několik tisíc lůžek pro ležící a umírající pacienty, kteří jsou nyní ošetřováni sestrami domácí zdravotní péče, protože tato forma zdravotní péče z důvodu finančního krachu skončí,“ upřesňuje Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.
Odborníci upozorňují, že úhradová vyhláška vydaná ministerstvem „preferuje jednorázové výkony a zcela nespravedlivě nastavuje přísný regulační mechanismus těm, kdo se starají o klinicky náročné pacienty a umírající, které je nutno ošetřovat vícekrát denně.“ Nevýhodný je, podle signatářů textu návrhu, rovněž regulační vzorec pro výpočet úhrad navržený zdravotními pojišťovnami.
Jako okamžitou nápravu členové segmentu navrhují, aby ministerstvo zdravotnictví uvolnilo na každý úvazek sestry domácí zdravotní péče motivační příspěvek 1 000 Kč/měsíc za loňský rok a 2 000 Kč/měsíc za letošní rok. Tato motivace se jeví jako dostatečná pro sestry, které hromadně odcházejí do lépe placených oborů.
Sestry z hospiců zvýšení platů nečeká
Problémy mají i hospicy, ty ale nejsou na pojišťovnách stoprocentně závislé. Pobuřuje je ovšem fakt, že i když se ve zdravotnictví přidává, jejich sestry žádné zlepšení financí nečeká.
„Řada hospiců nemá úhrady žádné, paradoxně se toho pro nás tedy tolik nemění. Pana ministra jsem se ale osobně ptal, jestli se navyšování mezd sester týká i sester v domácí hospicové péči, a dozvěděl jsem se, že jich se to netýká. Sestry z domácí hospicové péče jsou bity,“ popsal situaci ředitel Asociace hospicové paliativní péče Robert Huneš. U nich ovšem záleží na tom, zda mají uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Podle něj je chybou v systému, že se preferují sestry v nemocnicích oproti jiným zařízením. „Hospiců tady bylo před ministerským zásahem a budou i po něm, je to křehké dílo. To neznamená, že rezignujeme na naše požadavky. Péče o naše nevyléčitelně nemocné ale neutrpí,“ dodal Huneš.
Stávky nejsou na místě?
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že jakákoliv hrozba stávkou ze strany odborů není na místě. V posledních čtyřech letech vzrostly platy ve zdravotnictví o více než 30 procent. A nárůst bude podle resortu pokračovat i v příštím roce.
Do resortu by mělo jít 320 miliard korun, což je o 20 miliard více než letos, z toho 13 miliard poputuje do nemocnic.
Tento objem peněz umožňuje podle ministerstva navýšení platů všem zdravotníkům až o 10 %. Odměňování však bude cílené tam, kde je to nejvíce potřeba. Za nejpalčivější označila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová situaci u sester ve směnném provozu, zvyšuje se jim tak příplatek za směnnost o pět tisíc korun měsíčně, což znamenaná meziroční nárůst 15 procent.
„Je zřejmé, že do zdravotnictví jde příští rok opravdu velké množství peněz. Odbory by proto měly místo hrozby stávkou dostát své role a zasednout za jednací stůl s vedením nemocnic a snažit se svým zaměstnancům vyjednat co nejlepší pracovní podmínky,“ uvedla pro Blesk Zprávy Štěpanyová.
Domácí zdravotní péče by se měla dočkat pětiprocentního navýšení úhrad. Otázkou zůstává, zda pět procent postačí. „Je důležité zdůraznit, že po mnoha letech, kdy byla domácí péče upozaďována, je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch první ministr, který podporuje řešení jejich situace,“ zdůraznila Štěpanyová.
VZP se proti stávkové pohotovosti bouří
Brání se i pojišťovna. „Na tom, jak bude VZP v roce 2019 platit svým smluvním partnerům za zdravotní péči, se pojišťovna dohodla před prázdninami se všemi segmenty poskytovatelů zdravotních služeb. Vzhledem k tomu, že každá dohoda je ze své podstaty projevem svobodné vůle zúčastněných stran, považujeme za poněkud překvapivé, pokud si někdo ani ne tři měsíce po uzavření takové dohody vzpomene, že vlastně podepsal něco, s čím není spokojen,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Pojišťovna má v plánu ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví posilovat hustotu poskytovatelů domácí péče pro svoje klienty.
Pokud jde konkrétně o segment domácí péče, věnuje mu PRÝ VZP zvláštní pozornost. „Letos jsme naplánovali vyšší tempo růstu oproti ostatním segmentům a předpokládáme, že poskytovatelé domácí péče od nás dostanou zaplaceno zhruba 1,4 miliardy korun. Je potěšující, že se postupně objevuje celá řada nových poskytovatelů, kteří mají zájem o smluvní vztah s VZP. I nadále plánujeme podnikat ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví kroky vedoucí k posílení hustoty poskytovatelů domácí péče a ke zvýšení její dostupnosti pro naše klienty,“ dodal mluvčí.
O své nemocné se odjakživa starala rodina. Děti příbuzní atd. Dnes to nejde. Tito musí přece vynakládat peníze na dovolené v Egyptě, lyžování v Alpách, chalupu na Šumavě, nový auťák každý třetí rok. Nemocného rádi hodí na krk daňovým poplatníkům. Oni mu nedokáží zajistit odbornou péči. Hezká berlička. Zacházet s počítačem, chytrým telefonem, moderním automobilem zvládli, ale píchnout injekci, či dietně vařit, to je nad jejich síly. Vždyť je tu stát, ať se stará!