Češi bojují s pašeráky migrantů i angličtinou italských kolegů. Operaci si chválí

„Operace jako taková je ovlivňována politickým prostředím v Evropě. Tak jak se mění přístupy k migraci, tak jak se mění přístupy k tomu, co se dnes odehrává ve Středozemním moři, tak stejně na to reaguje tato operace,“ popsal na dotaz Blesk Zpráv dění na základně v Římě plukovník Pavel Mrůzek.

„Došlo k významné redukci aktivit pašeráků od roku 2015. Rok 2018 je velice úspěšný v tomto ohledu. Vnímám, že tato operace je úspěšná,“ dodal.

Česko přispívá kromě financí do protipašerácké operace také pěti vojáky. Tři z nich slouží na základně, dva na moři – mezi nimi například zdravotní bratr. Splnit museli jazyková kritéria, získat bezpečnostní prověrku, určitou hodnost a projít museli také zdravotně.

„Češi žádného uprchlíka nechtějí.“ Babiš tvrdí, že to Italovi Contemu vysvětlil

„Musíte být dostatečně jazykově připravení. Je pravda, že tady je problém, že 80 procent té operace tvoří Italové a ti moc jazykově vybavení nejsou. Ale jsou tady lidé strašně vstřícní. Trošku mluvím italsky, pomáhá mi to, ale hlavně angličtina, bez té by to nešlo,“ přiblížila strasti mezinárodní spolupráce na základně, kde například není mobilní signál, Monika Šatková, která pracuje na personálním oddělení.

Přímo v dějišti, tedy na moři, není ani Jakub Milý. Je ale součástí operačního střediska, které má online pod kontrolou velkou část Středozemního moře. „Zajišťuji administrativní část. Jsou to pro nás velké zkušenosti, práce v mezinárodním prostředí. Jsme rádi, že k té operaci přispíváme, zjišťujeme, že situace konkrétně v Itálii není dobrá. Pro mě je to první zkušenost se zahraniční operací,“ přiznal.

Kdo je pašerák? To se často ukáže až po vylodění

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), který základnu navštívil a setkal se i s českou trojicí, dochází v rámci operace k absurdním situacím. Jako například při zjišťování, kdo je pašerák. To se totiž často ukáže až poté, co jsou migranti z lodi vypuštěni na pevninu.

„Vojáci s tím bojují už několik let, vnímají to jako standardní záležitost,“ okomentoval to Mrůzek.

Babiš chce také tlačit na to, aby hotspoty pro uprchlíky vznikaly i na africké straně. To se ale zatím nedaří, protože to řada severoafrických zemí odmítá. Podle Mrůzka je přitom spolupráce v tomto případě s libyjskou stranou funkční. „Je tam jejich vůle, je tam nějaká motivace, kterou neumím vysvětlit. Zatím to funguje tak, že lidé, kteří jsou zadrženi ve vodách Libye, jsou vraceni na libyjské pobřeží,“ uzavřel.