„Porcování tygra je prasárna. Pachatelé by měli jít do vězení na 10 let,“ zuří šéf zoo
Minulý týden utekly ze soukromé zoo na Hradecku tři divoké šelmy, o pár týdnů dřív u Prahy tygr a v červnu zase „venčená“ lvice napadla cyklistu. Kvůli podobným eskapádám se začíná o divoké šelmy v soukromých rukách zajímat i veřejnost. Podle šéfa táborské zoo Evžena Korce se ale není potřeba znepokojovat. Uprchlé zvíře prý zaútočí „jen“ tehdy, když má hlad či je zahnané do kouta. Jasno má i o případu, kdy lvice na vodítku napadla cyklistu na cyklostezce: muž prý jel neohleduplně. Pro Blesk Zprávy okomentoval expert i kauzu porcování tygrů.
Měla by být podle Vás pozměněna legislativa tak, aby šelmy nemohl chovat každý?
Vůbec není podstatné, kdo zvíře chová – zda jde o municipální zoo, soukromou zoo nebo soukromníka. Zásadní je, jaké podmínky zvířeti majitel vytvoří. Zákon by měl jasně stanovit minimální rozměry a parametry výběhů a kotců tak, aby zajišťovaly co nejlepší wellfare zvířat. Například u zvířat pocházejících z teplejších oblastí jsou nezbytné neustále přístupné vytápěné kotce, třeba pro lvy je nutná stálá teplota minimálně 15 stupňů i v zimě.
Zásadní chybou současné legislativy je to, že nejsou závazné minimální podmínky pro chov zvířete v tom smyslu, jak velký bude mít výběh, jak velkou ubikaci a jaký wellfare mu majitel umožní. Bylo by také dobré, aby byla určena i výživa, jakou je povinen majitel splnit. Zároveň by měl šelmy chovat pouze člověk, který prokáže, že na to vůbec má. Nejlépe vzděláním na minimálně středoškolské úrovni v oboru ošetřovatel. Možná varianta je i předchozí dlouholetá bezproblémová chovatelská praxe, v takovém případě by měl ale stát vyžadovat po chovateli průkazné zkoušky.
Pokud chovatel sám nemá odpovídající vzdělání, tak by měl mít člověka, který ho má. Chov velkých šelem je totiž velmi náročný z hlediska znalostí, což zdaleka ne každý chovatel má. Z neznalosti pak může docházet a bohužel často i dochází k týrání těchto zvířat. Samozřejmostí je také pravidelná veterinární péče, absolutně nutné jsou preventivní veterinární prohlídky.
Chystá se dle Vašich informací nějaká změna legislativy?
V tuhle chvíli o žádné nevíme.
Můžeme se z Vašeho pohledu dočkat toho, že jednou někdo pustí lva do lesa (případně uteče) a on skutečně někoho napadne?
Je potřeba odlišit, kdy jde o sabotáže. Tomu, aby někdo cíleně vypustil velkou šelmu, nezabrání žádná zoo ani soukromý chov. Pokud ji bude někdo chtít v rámci sabotáže schválně vypustit, tak ji vypustí. Pokud je udělané zabezpečení kvalitně a správně, tak bez sabotáže žádná velká šelma sama neuteče. Jiná situace je při živelních katastrofách, například když při vichřici spadne strom na oplocení výběhu. Profesionálně vedený chov by i na takovou situaci měl velmi rychle zareagovat a vyřešit ji.
Musím také zdůraznit, že předpoklad, že lev či jiná velká šelma někoho jen tak napadne, je nesmyslný. Nelze si je představovat tak, že při prvním setkání s člověkem ho napadnou. Šelma útočí jen tehdy, pokud je hladová či je zahnaná do kouta. Příkladem může být i zatím poslední případ, kdy uprchlí tygři i lev po opuštění klece v klidu odpočívali ve stínu rozložitého stromu a koně v sousedním výběhu nechali zcela v klidu.
Zvíře, když uteče, tak se většinou snaží do výběhu samo vrátit a ne napadnout nejbližšího člověka. Představa některých lidí, že vylezou ze svého bytu a hned je sežere zvíře, které uteklo z místa vzdáleného deset kilometrů, je nesmyslná. Bohužel tyto přehnané obavy lidí zdůrazňují média, která uprchlé zvíře popisují jako nelítostného zabijáka. Riziko je přitom jen v případě, že lev nebo tygr bude zahnaný do úzkých a spustí se u něj pud sebezáchovy. Když uteče, tak je to primárně zmatené zvíře, které hledá, kam se má vrátit.
Napadený cyklista, útěk šelem ze zookoutku... nemnoží se tyto případy?
Podle našich informací šlo o to, že cyklista do lvice, která byla na vodítku zcela pod kontrolou majitele, přímo najel. Přesto neutrpěl žádná zranění. Řada i renomovaných zoologických zahrad ve světě chová šelmy i tak, že mezi ně pravidelně chodí ošetřovatelé a nic se jim nestane. Také George Adamson v Africe choval skupinu desítek lvů, mezi kterými se volně pohyboval. Určitě není ideální lvice na cyklostezce.
Na druhou stranu je potřeba vidět, že mnozí cyklisté jezdí jako prasata, s čímž se setkávám velmi často. Na silnici náhle bez varování vjedou přímo před rozjeté auto, na cyklostezkách se pak chovají, jako by jim patřily a byli tam jen sami. Konflikty s poraženými chodci či majiteli sražených psů jsou tam na denním pořádku. Pokud by ten cyklista jel bezpečně a ohleduplně vůči okolí, tak lvici na vodítku musel vidět s velkým předstihem a stihl by se jí s rezervou vyhnout.
Dá se říct, kolik velkých tropických šelem může být mezi lidmi?
Taková čísla nemáme, mohou to být řádově stovky.
Vzhledem k nedávnému zátahu kvůli zabíjení tygrů - není potřeba ochránit jak lidi, tak zvířata? Není šelma chovaná na pár metrech, bez patřičného vzdělání majitele, týraná?
Zabíjení ohrožených zvířat z komerčních účelů je obrovská prasárna. Bohužel je rozšířeno hlavně v asijských zemích, kde různým částem těl těchto zvířat lidé tradičně, ale zcela nepodloženě, připisují nejrůznější zázračné účinky. Výrazně by se měla zpřísnit kontrola, aby žádné zvíře nebylo zabito zbytečně. V tomhle případě by měl být novelizován zákon na ochranu zvířat tak, že kdo zabije například tygra kvůli prodeji jeho masa či jiných částí, by měl skončit ve vězení klidně i na deset let.
Problém je také v tom, že stát není v řešení týrání zvířat důsledný. Typickým příkladem je chovatel lva na Zlínsku, který ho chová v načerno postaveném kotci. Stavební úřad už před dvěma roky nařídil tuto černou stavbu odstranit, ale stále se nic neděje. Lva totiž není kam jinam umístit. V současnosti stát v takových případech oslovuje zoologické zahrady, které však o zabavenou velkou šelmu většinou nemají zájem. Ta tak musí zůstávat v nevyhovujících podmínkách. Z hlediska státu je toto nedořešený problém. Stát by měl proto vybudovat speciální zařízení, která budou splňovat podmínky pro chov zvířat zabavených jejich majitelům. Náklady na chov by pak mohl vymáhat po jejich původních majitelích.
Jak by měl ideálně vypadat chov velké šelmy?
Ideální chov by měl být takový, aby byl co nejideálnější pro danou šelmu, aby jí nabídl co nejpřirozenější prostředí. Pokud vezmu například tygra ussurijského, tak správným příkladem může být jeho chov v táborské zoo, kde má velkorysý výběh o rozměru kolem dvou tisíc metrů čtverečních. Nezbytný je také dostatečně velký přístřešek chránící před sluncem i deštěm. Protože tygr pochází z oblastí, kde teploty klesají i na mínus čtyřicet stupňů, tak nepotřebuje vytápěnou ubikaci. Výběh by měl být členitý, aby se tam mohl bez problémů schovat.
Musí mít velmi kvalitní výživu, která mu umožňuje zdravý vývoj. Musí být dostatečně pestrá i kaloricky výživná. Tygr tak musí dostávat nejen hovězí, ale i králíky či kuřata. Ideálně se srstí či peřím, aby strava byla co nejpřirozenější. Nutné jsou také pravidelné parazitologické kontroly a očkování, nejen proti vzteklině, ale i na další choroby. Zvířata také musí mít možnost, aby se zabavila. Ve výběhu by proto měly být různé hračky a hrací prvky.
V korupčním Česku se těm do.by.t.kům nic nestane. Nevládne spravedlnost ale prachy!!!