Jehovisté jsou na Brusel krátcí. GDPR při obcházení domů neuniknou, rozhodl soud

Kauza zpracování osobních údajů jehovisty se táhne od roku 2013, kdy členové řádu dostali ve Finsku zákaz jakékoli údaje získané při obcházení domů uchovávat. Jehovisté rozhodnutí napadli a argumentovali, že podomní kázání je osobní náboženská aktivita, a proto poznámky při ní vzniklé jsou také osobní.

Finský soud si nebyl jistý, jak v případu pokračovat, požádal tak Evropský soudní dvůr v Lucembursku o radu. Ten rozhodnutí zveřejnil tento týden. Během té doby vešlo v platnost nařízení GDPR.

GDPR šéfové v Česku proklínají. Brusel ho neřeší, dopřál si hromadnou výjimku

Podle soudu se na činnost jehovistů nevztahují výjimky a nelze ji považovat za soukromou. „Náboženská komunita, jako jsou Svědkové Jehovovi, se ve spolupráci se svými členy vykonávajícími kázání zabývá zpracováním osobních údajů získaných z obcházení domů,“ uvedli soudci. „Zpracování osobních údajů v kontextu takové aktivity tak musí respektovat zákony Evropské unie na zpracování osobních údajů,“ pokračovali.

V praxi to znamená, že jehovisté se před každou domovní návštěvou budou muset lidí ptát, zda souhlasí s tím, že si uloží jejich jméno a kontakt. Také si budou muset určit správce osobních údajů, jenž ponese za zpracování osobních údajů zodpovědnost a bude tvořit databázi.

V Česku je jehovistů zhruba 15 tisíc

Svědkové Jehovovi jsou náboženská organizace, která vznikla na konci 19. století v USA. Svým učením vychází z Bible, ale neuznávají svatou trojici a mnoho dalších křesťanských doktrín. Jsou přesvědčeni, že brzy přijde konec světa, který přežije jen hrst vyvolených jehovistů.

„Vaše číslo jsme vygenerovali.“ Šmejdi obcházejí GDPR a bez souhlasu volají s nabídkami

Celosvětově se k organizaci hlásí okolo 8,3 milionů lidí, v Česku zhruba 15 tisíc. Svědkové Jehovovi tak patří mezi desítku největších světových náboženství. Proslavili se mimo jiné výraznou propagací, která zahrnuje podomní kázání a šíření jejich časopisů Probuďte se! a Strážná věž.