Matka se dovoláním pokoušela zvrátit původní rozsudek Vrchního soudu v Praze, který ji v říjnu 2017 poslal za vraždu na osm let do věznice s ostrahou. Žena v dovolání uvedla, že chtěla přípravkem Mifepriston vyvolat potrat plodu a domnívala se, že její těhotenství trvalo v tu chvíli kratší dobu než 22 týdnů.

Holčička po vyvolaném porodu dýchala, plakala a byla schopná života. Matka u soudů nižších stupňů i v textu dovolání opakovaně uvedla, že si nebyla vědoma toho, že porodila životaschopné dítě. „V textu dovolání zopakovala, že chtěla pouze vyvolat potrat, nikoli usmrtit živé dítě,“ uvedl Tomíček.

Žena poukazovala na nesprávné právní posouzení skutku soudy nižších stupňů. Soud s tím ale nesouhlasil. „Nejvyšší soud konstatoval, že soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s trestním řádem. Obhajoba obviněné byla spolehlivě vyvrácena znaleckými posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie a odvětví gynekologie a porodnictví i výpověďmi svědků,“ uvedl Tomíček.

Podle něj musela obviněná s ohledem na okolnosti případu vědět, že se nacházela v pokorčilé fázi těhotenství a že se jednalo o porod, ne o potrat. „I znalec potvrdil, že dítě bylo po porodu živé a schopné života mimo dělohu matky,“ uvedl Tomíček. O touze zbavit se dítěte svědčilo podle něj i chování matky, popírání těhotenství a snaha ho ukončit.