Vyrazíte na letní dovolenou nebo si třeba jen dáte zmrzlinu u stánku. A druhý den strávíte pobíháním od postele k záchodové míse, dostali jste průjem. Trápí vás křeče v břiše, někdy i horečka, jste malátní, může se přidat i zvracení. Průjem je zkrátka strašák, který nám dokáže zkazit léto. Někdy je ale třeba rozlišit, zda se jedná o krátkodobou záležitost, nebo o příznak závažnějšího problému, který nevyřeší hladovka nebo prášek.
Průjem je nejčastějším onemocněním trávicího traktu. Jedná se o příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Za průjem můžeme označit tři a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den. Průjem je nejčastěji způsoben porušenou funkcí střevní sliznice při jejím osídlení škodlivými viry, bakteriemi nebo parazity. Změny střevní sliznice při infekci vedou ke ztrátám tekutin a iontů z organismu.
„Doprovodným příznakem průjmového onemocnění mohou být křeče v břiše, které většinou předcházejí odchodu stolice, někdy nevolnost a zvracení, horečka, objevit se může ve vážných případech i krev a hlen ve stolici. Průjem může doprovázet také celkový pocit slabosti,“ říkají farmaceuti z portálu Lékarnické kapky.
Příčiny průjmu mohou být různé. Nejčastěji jde o infekce, které mohou být virové nebo bakteriální.
„U průjmu jsou častější virové infekce, způsobené rotaviry, na které v současnosti již existuje očkování. Méně časté jsou průjmy bakteriálního původu, způsobené bakteriemi z rodů jako např. Salmonella, Shigella, patogenními kmeny Escherichie coli, Yersinie nebo Campylobacter jejuni, Escherichia coli apod. Entamoeba histolytica je příčinou průjmů v (sub)tropech a na pobřeží středozemního moře,“ vysvětlují farmaceuti. Jsou to tedy bakterie, které se mohou vyskytovat např. ve zkaženém jídle nebo špatně ugrilovaném mase, případně nedostatečně tepeleně upravených potravinách.
Další infekční průjmy mohou být způsobené roupy či škrkavkami. Diagnostika je zpravidla prováděna na základě kultivace z výtěru.
Problémy vám může způsobit i strava, pokud máte přebytek vlákniny, fruktózy, nebo používáte umělá sladidla. Průjem může způsobit přebytek soli nebo hořčíku. Podle odborníků ale takový průjem není příliš běžný.
Průjem způsobují i některé léky, jako např. ty proti pálení žáhy s obsahem horčíku a antibiotika, která způsobují porušení mikrobiální rovnováhy. Tento průjem zpravidla sám odezní do několika dnů po ukončení léčby antibiotiky, ale je vhodné doplnit podáváním laktobacilů nebo zakysaných mléčných výrobků.
Délka trvání průjmu se liší. Akutní průjem vzniká náhle a trvá pouze několik dnů. Trvá-li průjem 14 dní, jedná se o průjem perzistentní. Trvá-li průjem několik týdnů, znamená to již přechod do chronického průjmu.
Děti do tří let a lidé nad 70 let by měli navštívit lékaře vždy, když trvá průjem déle než 24 hodin. Hrozí u nich totiž největší nebezpečí dehydratace.
Pokud se chcete vyléčit sami, můžete pouze u akutního a nekomplikovaného průjmu. Pokud by trval déle než dva dny, měli byste zajít k lékaři. Pokud se objeví krev či hlen ve stolici, vyražte k doktorovi rovnou.
Příčinou chronického, neboli dlouhodobého, průjmu mohou být onemocnění tenkého a tlustého střeva (Crohnova choroba, dráždivý tračník), slinivky břišní, jater a žlučníku. Důvodem průjmu mohou být však i nemoci orgánů mimo trávicí trakt, například při zvýšené funkci štítné žlázy, nemocích ledvin, či onemocněních psychických. Průjem doprovází také některé otravy, např. rtutí nebo železem.
Pokud vás trápí dlouhodobý průjem, vyražte neprodleně k lékaři. Někdy může být průjem způsoben stresem, únavou, ponocováním nebo nepravidelným režimem či nezvyklou stravou, např. zvýšenou konzumací oleje včetně rybího tuku.
Základem léčby je dieta a zavodnění organismu. Pokud se jedná o kojence, maminky by neměly přerušovat kojení.
Pokud vás přepadne průjem, denně si dopřejte černý čaj slazený hroznovým cukrem, den staré bílé pečivo, rýžový odvar, mrkev, banán, jablko. V lékárně lze zakoupit různé léky, případně si můžete vytvořit vlastní roztok na léčbu podle doporučení Světové zdravotnické organizace. Do jednoho litru převařené vody rozpusťte:
„Další roztok si můžete připravit také z domácích surovin smícháním osmi lžiček cukru nebo lépe hroznového cukru, jedné lžičky soli, šťávy z dvou pomerančů nebo grepů (obsah draslíku) a rozpuštěním a doplněním převařenou vodou do jednoho litru. Dávka pro dospělého je 250-500 mililitrů za hodinu, dávka pro děti 125-250 mililitrů za hodinu,“ radí farmaceuti z Lékárnických kapek.
Aby se střevní funkce opět srovnaly, jsou vhodná samozřejmě probiotika. K dostání jsou v různých formách, pro malé děti jsou vhodné sáčky k rozpuštění či přimíchání do potravy, některé kapsle, které lze rozdělat, vysypat a použít obdobně jako sáčky, setkat se můžete i s tekutou formou.
V některých případech je lze podávat i preventivně, např. pokud hrozí riziko „cestovatelského“ průjmu. Přesto je nutné si uvědomit, že nejsou všemocná a jako preventivní opatření musíme dodržovat, zejména v exponovaných oblastech, přísné zásady osobní hygieny.
Mnoho dovolenkářů si bere na cestu slivovici či jiný alkohol v domnění, že jim pomůže při zažívacích obtížích. Skutečnosti je ale jiná.
„Co se týče slivovice, tak nemůžete počítat s dezinfekčním účinkem. Ne, že bych si to já sám na cesty nebral, ale je to spíš jen pro vnitřní pocit bezpečnosti,“ uvedl epidemiolog Rastislav Maďar.
8°C
