8°C
Když ve středu před devátou večer na pódium po rozehřívacích setech švýcarských Gotthard a Pražského výběru jako hurikán vtrhli slavné legendy Rolling Stones, přivítal je potlesk a jásot téměř 70 tisíc fanoušků. Rockeři se nezdráhali - svým obdivovatelům naservírovali smršť největších hitů jako It's Only Rock 'n' Roll (But I Like It), Paint It Black, Honky Tonk Women, Sympathy for the Devil nebo (I Can't Get No) Satisfaction, jež si v jednohlasném chóru notovala generace mileniálů, Husákových dětí i sedmdesátníků. „Publikum Stones je tím lepidlem, které nás drží pohromadě. Ten nejlepší pocit nejvyššího uspokojení zažívám, když se blíží konec koncertu a všichni v publiku šílí nadšením,“ prohlásil před začátkem turné bubeník Charlie Watts.
Po více než dvouhodinovém setu, jenž zakončil monumentální ohňostroj, odcházeli rozjásaní fanoušci spokojení - pro mnohé to byl životní zážitek. Přesto se ale našlo několik skutečností, které jim blažený úsměv na tváři zhatily.
Takhle Rolling Stones vystřihli dylanovku Like a Rolling Stone:
Rolling Stones v Letňanech a dylanovka Like a Rolling Stone. Matěj Pospíšil
Kdo si chtěl koncert zpříjemnit trochou alkoholu nebo něčím k snědku, musel se plácnout přes kapsu. Posvátný zrzavý mok Čechů vyšel na 65 korun, klobása nebo malý langoš stály stovku. O merchandisingu nemluvě - tričko minimálně za 900 korun, mikina pak 1350 a výš. Stylovou bundu za 15 tisíc si z areálu odnesli snad jen opravdoví srdcaři.
Nemilé překvapení čekalo návštěvníky při vracení kelímků - ty totiž byly zálohované 75 korunami a kdo chtěl peníze zpět, musel nádoby se stounovským logem rtů s vyplazeným jazykem odevzdat. Najít miniaturní stánek, označený jedním deštníkem se značkou nealko piva a taky jediný, kde se kelímky daly vrátit, byla mezi desetitisíci lidí bojovka hodná hochů od Bobří řeky. Většina lidí tak zdlouhavé hledání vzdala a odcházela k metru i s několika nadbytečnými „suvenýry“ v rukou.
Našlapané metro
Ve stanici metra je pak čekala bojovka číslo dvě - vměstnat desetitisíce lidí do jediného vestibulu je logicky zhola nemožné, a tak i hodinu po skončení koncertu stál široký a dlouhý had stounovců u výstupu z metra až na autobusové zastávky. „Zpomalte chůzi,“ hlásal v metru jeden z desítek policistů, kteří na celou akci dohlíželi, do megafonu. Tím si vysloužil nechtěný potlesk a ironický smích - dav lidských sardinek se totiž v tu chvíli vůbec nehýbal.
Metro ale jezdilo v nejnižších možných intervalech, tedy 150 vteřin, posílené byly i linky metra A a B a autobusy, které nakonec všechny účastníky zdárně rozvezly. „Koncertu se zúčastnilo necelých 70 000 návštěvníků, čekací doby tedy pochopitelně byly delší, než jsou cestující zvyklí za obvyklých okolností např. při cestě do práce,“ řekla Blesk.cz mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.
