7°C
Clem na máslo a bourbon „nakrkla“ EU Trumpa. Zuří obchodní válka, zasáhne i Česko
Přesně před 50 lety vznikla v rámci EU jednotná celní unie, která je dnes klíčová v obchodní válce s USA. EU jako celek je totiž s půl miliardou obyvatel ekonomickým obrem, takže pokud státy diktují svá cla na dovážené produkty jednotně, může to „vystrašit“ i sebevědomého prezidenta Donalda Trumpa, který tuto válku rozpoutal. Kdyby Česko nebylo součástí celní unie, bylo by mnohem zranitelnější.
V této „válce“ se hraje o hodně. Spojené státy na jaře zavedly nová cla ve výši 25 procent na ocel a 10 procent na hliník. A Evropská unie odpověděla v červnu uvalením vlastního supercla – 25 procent - na džíny, motorky, burákové máslo a některé další zemědělské produkty nebo třeba americkou whisky.
Evropská komise pečlivě analyzovala situaci na trhu a vytvořila strategický seznam produktů, u kterých bude mít vysoké clo nejcitelnější dopad na USA a konkrétně Trumpovu administrativu. Tyto produkty jsou totiž vyráběné hlavně ve státech, ve kterých má Trump nestálou voličskou podporu.
Pokud cla na dovoz Evropy budou trvat dlouho, mohou americkou produkci poškodit a lidé mohou začít přicházet o práci. A taková situace Trumpovi nebude příjemná. Totéž ale platí o Evropě. Trump totiž nedávno přišel s novou výhrůžkou, a to 20% clem na dovážená evropská auta. Takový krok by mohl ohrozit desítky tisíc pracovních míst v celé EU a dost výrazně by zasáhl také Česko.
Trumpův vztek na Evropu
O tom, že Trump bere kroky EU vážně, svědčí i jeho poslední vyjádření v televizním vysílání stanice Fox News. „Evropská unie je možná stejně špatná jako Čína, jenom menší. Je hrozné, co nám dělají,“ zuřil americký prezident. Hovořil rovněž o protekcionismu EU v automobilovém průmyslu a zemědělství.
Takový boj se silnými USA je možné vést jen díky takzvané celní unii EU, která vznikla přesně před 50 lety, tedy v červenci 1968. Česko je členem celní unie od roku 2004 a „těží“ nejen z toho, že je součástí silné vyjednávací skupiny, ale také tím, že může bez cel vyvážet své výrobky do všech unijních zemí.
Díky celní unii se odstranila cla na hranicích mezi jednotlivými členskými státy a jsou vybírána centrálně na vnějších hranicích. V rámci států už potom zboží proudí bez omezení, a to v rámci schengenského prostoru. O výši cel rozhodují všechny státy společně a vybrané peníze financují část rozpočtu EU, z něhož jsou potom přidělovány dotace členským zemím. Například v roce 2015 tvořil příjem z evropského cla 468 miliard korun.
Válka ochromuje světový obchod
Naposledy se političtí lídři o clech bavili na summitu EU minulý týden. Prezidenti a premiéři včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) podpořili kroky, kterými Evropská komise proti USA bojuje. „EU musí odpovědět na všechny akce čistě protekcionistické povahy,“ stojí v závěrech summitu. Šéf Komise Jean-Claude Juncker zároveň vyrazí do Washingtonu, aby na USA více „zatlačil“. „Musíme ukázat, že existujeme, že jsme jednotní a že máme přesně stejný pohled,“ řekl Juncker.
Na Trumpa kvůli clům nedávno „tlačili“ také lídři zemí G7. Americký prezident totiž „válčí“ nejen s Evropou, ale také s Čínou. U té příležitosti vznikla i slavná fotografie, na které je Trump v obklopení světových politiků a německé kancléřky Angely Merkelová.
Napjatá situace z fotografie ilustruje závažnost situace, protože intenzivní obchodní válka může poškodit světový obchod. To se naposledy odehrálo v 30. letech století, kdy vysoká americká cla spustila lavinu podobných opatření, která téměř ochromila světové obchodování. Některé státy se z krize tehdy vzpamatovávaly několik let.
Témata:
Související
USA škodí na všech frontách a po celém světě!