Babiš ministry tají, Němcová balí, Hüner čeká na ortel. A vláda odklepla schodek 50 miliard

Jaroslava Němcová patří mezi pět ministrů vedoucích resorty, které mají podle dohody o menšinové vládě připadnout sociálním demokratům. Novinářům řekla, že o své další práci zatím s Babišem nejednala. Odmítla spekulace některých médií, že má zamířit do čela Všeobecné zdravotní pojišťovny. V největší zdravotní pojišťovně nicméně už pracovala a už dříve uváděla, že svoje místo vidí v řízení financí ve zdravotnictví či sociální oblasti.

S Plagou či Adamem Babiš stále nemluvil

O pokračování ve funkci Babiš podle jejich slov zatím nemluvil například s ministrem zdravotnictví Vojtěchem Adamem (za ANO), ministrem školství Robertem Plagou (ANO) či ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Sociální demokracie by měla podle dohody s ANO obsadit ve vládě pět ministerských křesel.

„Ukažte své ministry,“ tlačí Hamáček na Babiše. A v ČSSD sílí volání po konci dohody s ANO

Předseda ČSSD Jan Hamáček by měl řídit ministerstvo vnitra, Babišovi navrhl na ministerstvo práce a sociálních věcí bývalého náměstka Krčála, na zemědělství šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana a na kulturu olomouckého primátora Antonína Staňka.

Šlechtovou nahradí Metnar?

Šéfem diplomacie by měl být podle ČSSD europoslanec Miroslav Poche, k němuž má vážné výhrady prezident Miloš Zeman a také komunisté, kteří slíbili kabinet podpořit při hlasování o důvěře. ČSSD na jeho nominaci trvá. Návrh ministrů za ANO představil Babiš pouze prezidentovi, který se s novými kandidáty hodlá postupně sejít.

Koho dá Babiš do vlády s ČSSD? Stávajícím ministrům neřekl nic: „Nestihl jsem to“

Odejít z politiky chtějí po ukončení mandátu ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán a ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO). Spekuluje se také o konci ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO), podle některých médií by ji mohl nahradit dosluhující ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).

Návrh rámce rozpočtu vláda v demisi schválila

I když šéfka financí Schillerová zatím pokračování potvrzené oficiálně nemá, s jejím koncem se nepočítá. A tak dál během červencových a srpnových debat s ministry se chystá jednat o změnách jejich kapitol v rozsahu celkem 10 miliard. Schillerová zkrátka jakožto nejbližší spolupracovnice premiéra Babiše patří mezi ministry, o jejichž konci se nespekuluje.

Vláda v demisi schválila přitom na dnešním zasedání návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2020 a 2021 schválila. Dál se počítá se schodkem pro příští rok ve výši 50 miliard korun.

Kalousek ryje do Babiše: „Rozpočtový zločin.“ Podle ODS marnotratnost, stěžují si i Piráti

„Rozdíl mezi nároky, o nichž by měla být ještě řeč, je zhruba asi deset miliard. O to povedeme jednání celé léto,“ uvedla. Zopakovala, že padesátimiliardový schodek je pro ni nepřekročitelný. Prioritami pro ni jsou mzdy ve školství i investice ve výši 80 miliard. Jednat ještě chtějí s ministryní například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch o penězích pro mladé lékaře či ministr školství Plaga o navýšení mezd nepedagogických pracovníků. Už dříve Schillerová zmínila také nutnost růstu platů v kultuře.

Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje by měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard na 78,7 miliardy korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Ty by příští rok měly činit 82,6 miliardy korun.

Babiš nedodržel slib, bouří odboráři. Premiér se brání

Vláda a odbory přitom budou dnes jednat o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory veřejného sektoru požadují pro učitele od října na výdělky o 15 procent více peněz a pro ostatní pracovníky zvýšení platových tarifů o deset procent. V případě, že by vláda o tom nezačala vyjednávat, jsou připraveny k protestům.

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si od schůzky slibuje uklidnění situace a nalezení dohody. Premiér Babiš minulý týden oznámil, že se výdaje na platy proti letošku zvednou o deset procent, přidávání ale plošné nebude. Víc si přilepší učitelé, měli by dostat 15 procent. Sestry i pomocný zdravotnický personál by měl dostat příplatky za směny. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky, bude na platy o šest procent víc.

Odbory si stěžují na to, že s nimi Babiš a jeho ministři na jednání o růstu platů dosud nezasedli, i když je o to žádaly před téměř čtvrt rokem. Babiš podle předáků nedodržel ani slib zdravotnickým odborům, že se od května výdělky sester i pomocného personálu zvýší o deset procent. Premiér ale tvrdí, že žádný slib nedal a požadavek jen podpořil. Podle Babiše by se výdělky měly zvyšovat nejhůře placeným pracovníků a tam, kde zaměstnanci chybí. O odměňování by měli rozhodovat nadřízení. S tím odboráři nesouhlasí a chtějí plošný růst pro všechny.

Podle nich se kabinet rozdílným přidáváním v jednotlivých resortech snaží mezi pracovníky veřejného sektoru „vrazit klín“. Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30 265 Kč. Po zahrnutí inflace reálně stoupla o 6,6 procenta, tedy nejrychleji od roku 2003.