Pobouřené Rakousko: Němci je špehovali ve velkém. Kancléř Kurz žádá vysvětlení
Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let téměř 2000 institucí. Jako první to uvedl rakouský deník Der Standard. Cílem elektronické špionáže se podle něj stala ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel mimo jiné s Američany, napsal list. Rakouský kancléř Sebastian Kurz chce od Berlína podrobnosti o vyzvědačské aféře a rakouský prezident Alexander Van der Bellen v sobotu označil počínání Německa za nepřijatelné.
„Rozsah sledování byl mimořádný," citovala agentura DPA Kurze, který řekl, že Rakousko chce od Němců informace o tom, kdo byl sledován a kdy sledovací program skončil. Chce mít také jistotu, že špionáž skutečně skončila a že získaná data byla či budou vymazána. Prohlásil také, že již v roce 2014 se objevilo podezření na německé špionážní aktivity v Rakousku. Dodal, že Německo následně zpřísnilo své zákony tak, aby se vyloučila špionáž mezi přáteli.
Vysvětlení žádá také rakouský prezident. „Špionáž mezi spřátelenými státy není jen nezvyklá a nechtěná, je nepřijatelná,“ prohlásil Van der Bellen.
Monitorovat telekomunikace cizinců BND může
BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně jí ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
Rakouský list se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje podle něj až 2000 telefonních čísel, e-mailových adres, faxových připojení a jmen. O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
Na seznamu cílů BND figuruje úřad rakouského kancléře a klíčové resorty obrany, zahraničí, vnitra a financí.
Němce údajně zajímaly i mezinárodní organizace sídlící ve Vídni - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jen v případě OSN prý BND monitorovala 128 telekomunikačních spojení.
BND sledovala i 75 ambasád, včetně spřátelených států jako Francie, Polsko, Izrael a USA, uvedl Der Standard.
Podle deníku se na seznamu nacházejí také skoro všechny velké rakouské podniky a banky, například zbrojovky Glock a Steyr a peněžní ústav Raiffeisen. BND se zaměřila i na rakouské pobočky mezinárodních koncernů jako Ericsson a Bombardier.
Na seznamu je dále třeba rakouská tisková agentura APA, Technická univerzita ve Štýrském Hradci a Islámská náboženská obec v Rakousku (IGGiÖ).
Samozřejmě "spojenci" špehují i nás. Ale o tom se mluvit nesmí, takže jen o tom, že nás špehují Rusové (my je ne).