Trafiky komunistům: Za podporu vlády chtějí lukrativní funkce v dozorčích radách

Jsou to politické trafiky? KSČM si měla říct výměnou za případnou toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD o ústupky v chystaném programovém prohlášení i o posty v dozorčích radách státních a polostátních firem.  

„Předně se tady bavíme o částce 698 miliard korun, což jsou aktiva, která spravují státem vlastněné nebo ovládané firmy,“ upozornil ve Sněmovně předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Řeč sice byla o takzvaném nominačním zákoně, který měli poslanci schvalovat, ale právě ten má upravovat obsazování jednotlivých pozic ve vedení takových firem.

„Ten zákon je proti politickým trafikám a ta věc, o které se bavíme, je nanejvýš aktuální, protože se tady projednává nová vláda, která má vládnout i s podporou KSČM. Jedním z požadavků KSČM na to, aby podpořila tuto vládu, je, že získá část míst v dozorčích radách ve státech ovládaných firmách,“ pokračoval Michálek u řečnického pultu.

Obsadit lze přitom na desítky až stovky míst. Státem či městy vlastněných a spoluvlastněných firem je přitom víc než dost. ČEZ, České dráhy, ČEPS, MERO, Česká pošta a další.

Tolerance jen jednou: Komunisté budou Babišovi zatápět dál, odhaduje politolog

Právě v dozorčí radě České pošty sedí jako její místopředseda Lubomír Krejsa – poradce předsedy KSČM, který si dokáže v podniku řízením ministrem vnitra vydělat až 155 korun měsíčně – tedy víc než například ministr vlády. „Dámy a pánové, kdo z vás to má?“ parodoval Michálek ve Sněmovně bývalého premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) z dob, kdy novinářům vysvětloval své příjmy.

GDPR v praxi

Lubomír Krejsa v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal i další příjem z práce předsedy dozorčí rady České pošty Security. O tom, jakou práci na poště konkrétně dělá a za kolik, ale už mluvit příliš nechtěl. Oháněl se zákonem o GDPR.

„Já tohle nebudu komentovat. Dnes nám naskočila, jestli jste si všiml, nějaká záležitost ochrany osobních údajů. Tak jako já o sobě povídat nebudu,“ řekl Krejsa doslova.

Zastání našel u předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, který Krejsu využívá jako poradce. Krejsa podle Filipa navíc dokázal zabránit prodeji budovy na třídění balíků mezi Poštou a Českými drahami. Za což se mu teď podle předsedy komunistů někdo mstí.

„Znám inženýra Lubomíra Krejsu, to není člen KSČM. Jako poradce ho využívám, protože je to IT odborník a do pošty – do dozorčí rady nastupoval v době, kdyby byly přijaty zákony, které v podstatě nutily lidi, aby měli datové schránky. Myslím si, že tam odvedl kus poctivé práce, a proto ho jako odborníka využívám,“ řekl Filip Seznam Zprávám a doplnil, že Krejsa je nejen místopředsedou dozorčí rady České pošty, ale také předsedou jednoho z jejích výborů.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek svým vystoupením naštval předsedu klubu KSČM Pavla Kováčika natolik, že se s ním rozhodl rychle vypořádat. Našel totiž cestu, jak zákon smést ve Sněmovně ze stolu. Navrhnul hlasovat o vyřazení zbývajících několika bodů z programu schůze, tedy včetně nominačního zákona, nebo si vzít přestávku na jednání klubu.

Kováčik na mikrofon přiznal, že jde o jasnou odplatu. „Nebýt vašeho útoku na KSČM, mohli jsme mít hlasování už dávno za sebou,“ vzkázal Michálkovi Kováčik.

Po chvíli zmatků, které řídící Sněmovny – Pirát Vojtěch Pikal – ustál, tak nakonec Sněmovna skutečně odhlasovala stažení zbylých bodů z programu schůze a jednání Sněmovny tím fakticky skončilo.

Kandidáti ČSSD už se chystají na vládnutí. Budoucí ministři dostali od Hamáčka úkoly

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury sledujeme kšeftování s místy za podporu vlády v přímém přenosu. Blesk Zprávám naznačil, že mezi ANO a KSČM kvůli toleranci vlády může existovat širší dohoda, než jakou nám obě strany předloží.

„Myslím, že ta smlouva mezi ANO a komunisty bude mít dvě části. Veřejnou a taky tu neveřejnou, a mě by zajímaly obě části,“ řekl Stanjura.

Delegace KSČM už předala návrh dohody také prezidentovi Miloši Zemanovi, který byl také na nedávném sjezdu KSČM a vyzval komunisty, aby při vyjednávání podmínek pro toleranci vlády neměli příliš velké požadavky. Komunisté totiž dostali v loňských sněmovních volbách pořádný volební výprask. Po nejhorším výsledku v historii mají jen 15 poslanců. Stejně jako ČSSD, která ovšem skončila za nimi.

Stanjura nevěří předkládané dohodě ANO a KSČM

Šéf poslanců za ODS také vidí jakousi paralelu mezi nabídkami funkcí pro poslance, když se vzdali kvůli daňovému balíčku mandátu, a stávajícími požadavky na funkce pro zástupce komunistů. Vyšetřovatelé by to podle Stanjury měli posuzovat stejně.

„Zaráží mě ten dvojí metr. Jednou tady Ivo Ištvan a vrchní státní zastupitelství v Olomouci zavře poslance do vazby, pak se ukáže, že nezákonně – stát musel zaplatit za tuto nezákonnost nemalé částky – a pak když to vidíte v přímém přenosu, tak se neděje nic,“ dodal Stanjura.

Pět let od Kauzy Nagyová a pádu Nečase: Ve vězení zatím nikdo neskončil

Premiér Andrej Babiš při svém druhém jmenování řekl při odchodu od prezidenta Zemana, že dohoda s komunisty se bude týkat jen jednoho hlasování a to toho o důvěře vládě. Jiné požadavky prý komunisté nemají.

„S komunisty máme podepsat dohodu, která je volná z obou stran. Jsme rádi, že jsou ochotni podpořit vznik vlády,“ řekl Babiš 6. června po svém jmenování.

O vzniku vlády má být jasno v pátek, kdy ČSSD zveřejní výsledky svého referenda.