Foldyna je zklamaný z referenda ČSSD. Nebojujme se Zemanem o Pocheho, varuje

Výsledky referenda oznámí vedení strany ČSSD v pátek, kromě ANO na ně čeká i KSČM, která by měla menšinovou vládu ANO–ČSSD podpořit při hlasování o důvěře vládě v Poslanecké sněmovně. Podle pondělních informací mluvčího sociální demokracie Petra Vurbse v referendu hlasovali členové strany v 930 místních organizacích, tedy v 85 procentech, a podle neoficiálních informací převažují hlasy pro vládní angažmá.

„Slyšíme to od členů sociální demokracie – to napětí, kdy je vláda bez důvěry, už trvá dlouho. Myslím, že do pátku už se nic zásadního asi nezmění. Pro mě osobně je to velké zklamání, díky našemu volebnímu výsledku,“ řekl Blesk Zprávám místopředseda strany Jaroslav Foldyna.

Právě jeho region patří k nejhlasitějším kritikům a odpůrcům vstupu ČSSD do vlády. Foldyna podle informací Blesk Zpráv už sice hlasoval, ale de facto se ho zdržel – nepodpořil ani jednu variantu.  

„Pro sociální demokracii jsou obě varianty velmi těžko zvladatelné a nevýhodné,“ dodal poslanec Foldyna, který se podle svých slov drží také usnesení sjezdu ČSSD, který si odhlasoval, že by strana neměla jít do vlády, ve které bude trestně stíhaný člen.

Pokud se ČSSD vysloví pro vládní angažmá, je Foldyna přesvědčený, že se tomu podřídí celý poslanecký klub a nakonec vznik vlády v Poslanecké sněmovně při hlasování o její důvěře podpoří.

Foldyna: Se Zemanem se nevyplatí bojovat o Pocheho

Sociální demokraté mohou ale narazit po referendu u prezidenta Miloše Zemana. A to s kandidátem na ministra zahraničí. Předseda ČSSD už na něj před vnitrostranickým hlasováním navrhnul europoslance Miroslava Pocheho, který ovšem příliš prezidentovi „nevoní“. Hlavním důvodem je Pocheho názor na migrační krizi, který napsal v roce 2015 na svůj blog, i postoj k Izraeli.

Podle Foldyny by ale sociální demokraté neměli s prezidentem bojovat a popřípadě i zvážit výměnu kandidáta na tento post.

„ČSSD by měla hledat řešení, které nebude kontroverzní ve vztahu k postoji pana prezidenta. A je to i vyjednávání o tom možném kandidátovi,“ řekl Foldyna Blesk Zprávám a dodal, že ČSSD vedla od roku 2003, kdy Zeman odešel poražený z prezidentské volby, řadu polemik a vždy spíše oslabila, než aby spor vyhrála. „Jsem přesvědčen, že to zase nevyhrajeme,“ dodal.

Miroslav Poche ale v nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, že žádnému tlaku ustoupit nehodlá a s postem ve vládě počítá.

Poche: „Nebudu ustupovat žádnému tlaku“. S místem ve vládě počítá i přes odpor Zemana

Ministři jako spidermani

„Očekávám, že těch pět ministrů bude pět spidermanů za sociální demokracii, že si jich lidé všimnou, že budou tak výrazní a tak důrazní, budou předkládat tak důležité věci, které budou rezonovat ve společnosti,“ dodal Foldyna. 

Záporným postojem ke vstupu do koalice s ANO se netají také šéf tachovské okresní organizace ČSSD Václav Votava. „Já jsem hlasoval proti, ale výsledky za okres v tuto chvíli uvést nemohu,“ řekl. Někteří sociální demokraté jsou ale přesvědčeni, že v Plzeňském kraji převáží v hlasování negativní názor.

Proti vládě s ANO hlasovali straníci také v České Lípě. „Dlouho jsme diskutovali, zvažovali. Pak 88 procent přítomných sociálních demokratů řeklo NE vládě s ANO,“ napsala na Facebooku někdejší kandidátka na předsedkyni strany Romana Žatecká. Výsledek za celý Liberecký kraj bude podle krajského předsedy Jana Mečla zřejmě ale těsný. Zda pro, nebo proti, neřekl. „Nerad tipuji,“ dodal. Okresní místopředseda pro Liberecko Milan Šír si ale myslí, že většina bude souhlasit s účastí ve vládě.

Manželství ANO a ČSSD? Politologové: Babiš na to tlačí, ale půjde „jen“ o spolubydlící

Proti ní byla zpočátku i většina členů brněnských organizací. Podle brněnského předsedy ČSSD Olivera Pospíšila se ale s pokračujícím hlasováním rozdíl mezi podporovateli a odpůrci koalice zmenšuje.

Z ostatních regionů podle průběžných výsledků zaznívá přesvědčení, že členové ČSSD hlasovali spíše pro vstup do vlády s ANO. Tento názor převažuje podle krajských předsedů strany ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihočeském kraji nebo na Vysočině. Před sjezdem ČSSD se pro vstup do vlády většinou vyslovili i straníci na Pardubicku. „Ale jak to opravdu bude, se uvidí až v pátek,“ řekl předseda okresní organizace Leoš Malina. Podpora vstupu strany do vlády se podle krajského předsedy Jiřího Zemánka dá očekávat i v Olomouckém kraji a v Praze to podle předsedy tamní organizace Petra Pavlíka vypadá na 60:40 pro vládu, výsledky prý ale systematicky nesleduje.

Krajští předsedové ČSSD ve Zlínském a Moravskoslezském kraji nechtěli výsledky referenda předjímat.

Zaorálek Babišovi stále nevěří

Například v buňce bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který je z Ostravska, ještě odhlasováno nemají. Podle informací Blesk Zpráv totiž nebyla organizace usnášeníschopná. Sám Zaorálek, který byl celostátní tváří ČSSD před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny, je kritikem vstupu do vlády s Andrejem Babišem. Vychází prý ze svých špatných zkušeností s dnešním premiérem v předchozí koaliční vládě ČSSD – ANO a KDU-ČSL.

„Neměli bychom mluvit jen o jménech, ale o tom, co chceme prosazovat a zda je to možné, když budeme ve vládě s Adrejem Babišem, se kterým už jednu a ne příliš dobrou zkušenost máme,“ řekl Zaorálek Blesk Zprávám v úterý v Poslanecké sněmovně.

Výsledkům referenda je ale podle svých slov připravený se podřídit a zařídit se podle nich. Zda připojí svůj podpis pro případnou koaliční smlouvu, tak jak požaduje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale zatím Zaorálek prý neví. Nikdo za ním prý s tímto požadavkem ještě ani nepřišel.

„Zatím se mnou o tom nikdo nemluvil, takže na to ani připravený nejsem,“ dodal Zaorálek. 

Poslední buňky ČSSD mohou v referendu hlasovat až do čtvrteční noci. Výsledky zveřejní šéf ČSSD Jan Hamáček v pátek, zřejmě po zasedání grémia. O víkendu by měl Andrej Babiš přestavit další plán v sestavování vlády, včetně seznamu ministrů v Lánech prezidentu Miloši Zemanovi. V sobotu se také schází vedení KSČM, které má probrat případnou toleranci nové vládě. V následujícím týdnu by se jednotliví noví kandidáti na ministry měli sejít s prezidentem a představit mu své vládní priority. Vládu by mohl prezident jmenovat v týdnu od 25. června. Kabinet by pak mohl o důvěru Sněmovny požádat 11. července.