Od června mohou lidé, kteří se budou chtít postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, čerpat příspěvek na dlouhodobé ošetřování rodinných příslušníků či členů domácnosti po dobu až 90 dní. Okruh příjemců dlouhodobého ošetřovného se oproti krátkodobému ošetřovnému zároveň rozšíří o další členy rodiny žijící mimo společnou domácnost. Kdo má na příspěvek nárok a kdo naopak ne?
„Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec nemocenského pojištění, který z důvodu péče o osobu, jež vyžaduje ošetřovatelskou péči v domácím prostředí, nemůže vykonávat žádné zaměstnání, případně nemůže vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,“ říká Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR, a dodává: „Lidem, kteří dlouhodobě ošetřují své blízké, se prodlužuje možnost čerpání příspěvku až na 90 kalendářních dní pracovního volna s náhradou příjmů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.“
Samotnou potřebu dlouhodobého ošetřování v domácí péči určí ošetřující lékař. Standardně na ni nárok vzniká v případě, kdy osoba závislá na péči nejdříve strávila alespoň 7 dní v nemocnici a následně její zdravotní stav vyžaduje dlouhodobou péči alespoň 30 kalendářních dnů.
U ošetřujícího člověka je pak potřeba, aby v rámci posledních 4 měsíců minimálně 90 dnů platil nemocenské pojištění. Pokud ošetřující již příspěvek na dlouhodobé ošetřování blízkého pobíral celých 90 dnů, je nutné počkat 12 měsíců, než může příspěvek čerpat znovu.
Příspěvek na dlouhodobé ošetřování může nově čerpat pojištěnec, který je manželem, manželkou, registrovaným partnerem či partnerkou ošetřované osoby nebo jakýkoli další člověk žijící s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti.
Dále má na ošetřovné nárok příbuzný v přímé linii s ošetřovanou osobou, tedy její dítě nebo rodič, a také její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc. Příspěvek zároveň může získat i manžel či manželka nebo registrovaný partner či partnerka těchto příbuzných.
„Ošetřující osoby se mohou v průběhu ošetřování střídat, avšak vždy pouze po celých dnech. V případě, že by pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči současně více ošetřovaným osobám, dlouhodobé ošetřovné mu náleží pouze jednou,“ upřesňuje Wysoglad.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné i nadále nebudou mít zaměstnanci, kteří pracují na základě dohody o provedení práce, či zaměstnanci, kteří jsou účastni na zdravotním pojištění pouze z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu (sjednaná odměna je menší než 2 500 Kč) a dále žáci nebo studenti, kteří mají zaměstnání v období školních prázdnin.
Dlouhodobé ošetřovné pak také není možné čerpat kvůli poskytování péče dítěti za situace, kdy má jiná osoba z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Výjimku představují zvláštní případy, kdy tato osoba onemocní, utrpí úraz apod.
Příspěvek také nemohou čerpat osoby pečující (pěstouni či poručníci), lidé v evidenci pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu nebo vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby. V poslední řadě na příspěvek nemají nárok odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.
„Pro získání příspěvku na dlouhodobou ošetřovatelskou péči bude nutné, aby zaměstnavatel doručil na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení tři dokumenty. Konkrétně se jedná o oficiální tiskopis žádosti o příspěvek, potvrzení lékaře o potřebě poskytování dlouhodobé péče a písemný souhlas ošetřované osoby s výběrem ošetřující osoby,“ uvádí Ondřej Wysoglad.
V případě schválení dlouhodobého ošetřování je zaměstnavatel povinen zaměstnance uvolnit po celou dobu péče. Zaměstnanec se následně nemusí bát, že by během své nepřítomnosti přišel o pracovní místo, ze zákona mu totiž musí být chráněno, podobně jako například při krátkodobé pracovní neschopnosti.
Dlouhodobé ošetřovné nemůže být čerpáno současně s peněžitou pomocí v mateřství či otcovskou, v takovém případě má přednost mateřský a otcovský příspěvek.
Pokud ošetřující osoba bude poskytovat ošetřovatelskou péči v době uznání pracovní neschopnosti nebo by byla tzv. osoba pečující, bude vypláceno dlouhodobé ošetřovné, které má v této situaci přednost. Tyto dávky tedy rovněž nelze vyplácet dohromady.
„Všeobecně platí, že nelze pobírat dvě a více nemocenských dávek souběžně,“ upřesňuje ředitel a dodává, že na dlouhodobé ošetřovné naopak nemají žádný vliv dávky státní sociální podpory, či pomoc v hmotné nouzi.
9°C
