Změní se státní maturita? Po kritice ze všech stran šéf Cermatu couvá

Čísla hovoří jasně. Z češtiny neuspělo 10,4 procenta maturantů. To je o 0,7 procentního bodu více než loni. O více než půl procenta se zvýšil i počet propadlíků z matematiky. Těch bylo dohromady 22,3 procenta. Dalších 24,5 procenta ale od zkoušky odešlo jen s dostatečnou. Studentů, kteří dostali jedničku nebo dvojku, nebylo dohromady ani 28 procent.

Z matematiky letos „rupla“ téměř čtvrtina maturantů. Pohoršili si i v češtině

Neslavně dopadly i výsledky z cizích jazyků. Z angličtiny neuspělo 6,4 procenta studentů. Jejich podíl tak oproti loňsku vzrostl o 0,3 procentního bodu. U německého jazyka, který si ovšem vybralo jen 1561 maturantů, se míra neúspěšných studentů zvýšila dokonce o 18,1 procenta na závratných 36,7 procenta. Ještě v roce 2017 přitom byla neúspěšnost z němčiny poloviční.

Maturitu z češtiny komplikují dlouhé testy

U maturity z češtiny si studenti letos stěžovali především na délku textů, které měli během jedné hodiny přečíst. Další lidé, včetně senátora Jiřího Růžičky (za TOP 09) se pozastavovali nad stejnou otázkou, jaká nečekaně potrápila i páťáky v testech jednotných přijímacích zkoušek.

Testy z češtiny kritizuje i Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Její členové sice uznali, že testy byly ve srovnání s loňským rokem jednodušší, především proto, že v nich ubylo odborných pojmů. I češtináři ale upozornili na to, že texty k jednotlivým úlohám byly poměrně dlouhé. To podle nich mohlo komplikovat situaci hlavě studentům středních odborných škol. Kdo většinou problémy neměl, byli gymnazisté.

Maturita z češtiny terčem kritiky: Dlouhé texty i otázka jako pro „páťáky“

Propastný rozdíl ve výsledcích z matematiky

Výrazný rozdíl byl mezi maturanty ze SOŠ a gymnázií především v matematice. Na to upozornil předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát. Zatímco na gymnáziích totiž z matematiky propadla jen asi tři procenta maturantů, na nástavbových oborech a některých učilištích přes zkoušku z matematiky neprošla i více než polovina maturantů.

Matematici proto společně se Sdružením učňovských zařízení znovu vyvolali debatu o nezbytnosti povinné maturity z tohoto předmětu. Podle předsedy Sdružení učňovských zařízení Karla Dvořáka je už dnes pro učně maturita zbytečně náročná. Ten připomněl, že učiliště se původně zasazovala o zavedení dvouúrovňové maturity, což ale neprošlo kvůli odporu gymnázií.

Zkuste si maturitní test z češtiny. Máme pro vás kompletní zadání i odpovědi

Podle Dvořáka s Kubátem bude ale zavedení dvouúrovňových zkoušek nezbytné. Samotné zrušení povinné maturity z matematiky by podle nich situaci nevyřešilo. Zároveň by podle nich mělo přibýt oborů, které svým studentům umožní ještě před maturitou získat výuční list, aby nezůstali zcela bez kvalifikace, pokud maturitu neudělají.

Přibývá dětí, které skončí bez vzdělání

Situaci dokresluje i statistika, na kterou upozornil Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování. Na semináři o nízkokvalifikovaných lidech na trhu práce zmínil, že v Česku roste počet mladých lidí, kteří nedostudují a skončí bez kvalifikace. Zatímco v roce 2013 takových bylo kolem pěti procent, minulý rok jejich počet vzrostl už na necelých sedm.

Nejhorší situace je potom v Ústeckém kraji, kde vzdělání nedokončí na 16 procent studentů. To je jeden z nejhorších výsledků v rámci celé Evropské unie. Svou vinu na tom pravděpodobně mají i státní maturity.

„V Česku máme nízkou míru předčasných předčasných odchodů ze vzdělání. V Praze Eurostat vykazuje nejnižší míru odchodů v EU s poznámkou, že je to až nedůvěryhodně nízké číslo, kdežto Ústecký kraj je mezi pěti nejhoršími regiony,“ varoval Matoušek.

Za mladé bez kvalifikace může i státní maturita

Na předčasné odchody se zaměřil i Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). Podle jeho dat v současnosti dvě třetiny českých středoškoláků studují v maturitních oborech. „Z našich propočtů vyplývá, že předčasný odchod je způsoben tím, jak naběhla státní maturita. Je otázka, jestli je přiměřená tomu, co očekáváme od vzdělávání v odborném školství,“ dodal k tomu Jiří Vojtěch z NÚV.

Podle Matouška se často nezohledňují ani předpoklady dětí při volbě školy či učiliště. Prim v rozhodování hraje to, zda jdou na školu i kamarádi a jak daleko je od místa bydliště. Dětem se navíc značně zužuje výběr, pokud na základní škole propadnou.

Matoušek připojil, že není jasné, jak současnou situaci řešit. Problémem je podle něj i to, že práce škol, úřadů práce, poraden, terénních pracovníků a neziskových organizací není koordinovaná.

Food festival, či piráti: Co byste si z maturitních slohovek vybrali vy?

Přechod na dvojí úroveň zkoušek připouští i Cermat

Možné úpravy podoby státní maturity připustil i ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO). Podle něj je nezbytné urychleně diskutovat především o zřejmě nejvíce skloňované zkoušce – matematice. Ta by do roku 2022 měla být povinná pro většinu středoškolských oborů. Plaga si ale není jistý, zda je všude smysluplná.

Možné změny připouští už i ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Podle něj by řemeslníkům měla stačit kvalifikace, kterou by zakončila maturita s odborným zaměřením. „Nemuseli by pak mít státní maturitu, která je vstupenkou pro studium na vysoké škola. A kdyby chtěli jít na vysokou školu, tak si dodělají státní maturitu formou nástavbového studia,“ vysvětlil s tím, že stejný model funguje třeba v Německu.

Maturity odstartovaly: Slohy v pohodě, shodli se studenti. Straší je centrální hodnocení

Gymnázia: Maturitu skládá zbytečně moc škol

S takovým pohledem se ztotožňuje i ředitelka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Je otázka, zda mají mít maturitu všechny obory, které ji nyní skládají, zda některým nestačí učňovský list,“ uvedla.

Jednotná úroveň závěrečné zkoušky je problémová. Zatímco pro učiliště a nástavby jsou zkoušky velmi náročné, pro řadu gymnázií jsou naopak velmi jednoduché.