Nová balkánská trasa se zaplňuje. A Černá Hora chystá plot proti migrantům

„V případě příchodu většího množství uprchlíků můžeme na hranici s Albánií postavit plot z ostnatého drátu,“ řekl v televizi Vojislav Dragović, šéf úřadu pro ochranu státních hranic. Dodal, že albánské úřady často odmítají přijímat migranty, které na základě readmisní smlouvy Černá Hora do sousední země odesílá.

EU expanduje na Balkán. Srbsko a Černá Hora mají být členy v roce 2025

Sousední Bosna a Hercegovina se podle agentury Reuters jen obtížně vyrovnává s velkým množstvím migrantů, kteří v zemi zůstali po uzavření trasy přes Řecko, Makedonii a Srbsko v roce 2016. Řada zemí tehdy zajistila své hranice plotem, například Maďarsko zábrany vztyčilo už v roce 2015 na hranici se Srbskem a Chorvatskem. Do Evropy tehdy přišlo víc než milion přistěhovalců.

Zpravodajský server Deutsche Welle zároveň upozornil, že nová balkánská cesta, některými novináři pojmenovaná jako jižní balkánská cesta, funguje už několik měsíců. 

Nová cesta je přímý důsledek uzavření hranic pro uprchlíky Makedonií, Srbskem, Maďarskem, Chorvatskem, Slovinskem a Rakouskem, tedy zeměmi, jimiž vedla první balkánská migrační cesta. Nicméně se potvrzuje, že ostnatý drát ani neúprosná policie nezastavily ty, kteří vidí v Evropě jedinou spásu, ať už utíkají před válkou nebo před chudobou. Tito lidé otevřeli novou trasu, která vede z Řecka přes Albánii, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Chorvatsko do Slovinska a dále do Evropské unie.

Přes Bosnu a Albánii uprchlíci procházejí v podstatě svobodně a bez schovávání. Využívají při tom často dostupné možnosti přepravy a dostává se jim pomoci od obyvatel, kteří jim poskytují jídlo i základní potřeby.