U přijímaček pohořeli i skvělí žáci. Učitelé: Jedna společná zkouška nestačí

„Současná podoba jednotné přijímací zkoušky určitě skvěle vypovídá o tom, jak jsou žáci schopní vyplnit oba testy,“ hodnotí podobu přijímacích zkoušek například šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Podle něj přijímačky roztřídí žáky na rychlejší a pomalejší nebo více a méně odolné stresu. Velký vliv podle něj hraje rodinné zázemí žáků. U zkoušek mu zároveň chybí test studijních předpokladů.

Stovky dětí míří k náhradním přijímacím zkouškám. První termín ovlivnila chyba v testu

Podobně jednotné přijímačky hodnotí i učitelka anglického jazyka na SOŠ a SOU Andrea Svobodová. Podle ní testy neukážou nic jiného, než jak dobře se žáci naučili na konkrétní podobu testů.

„Současná forma pouze škodí výuce na základních školách, kde se děti v hodinách češtiny dokola a do zbytečných podrobností zaobírají slovními druhy a větnou svatbou, namísto toho, aby se v nich budil zájem o čtení a piloval pravopis,“ vysvětluje svůj pohled na věc učitelka. A dodává, že jednotné přijímací zkoušky ani neplní svůj účel, kterým mělo být zvýšení prestiže středoškolského vzdělávání.

Nemůžeme mít jednu zkoušku která bude sedět všem školám, myslí si učitelka

Podle Svobodové je v první řadě třeba se ptát, zda je s českou strukturou středoškolského vzdělávání vůbec možné vytvořit vhodnou formu jednotné přijímací zkoušky. Ještě předtím by se ovšem mělo vyřešit financování škol. Jinak se podle ní školy vždy budou předhánět, kdo má nejsnazší přijímačky, aby si „vydělaly“ počtem přijatých žáků.

Kriticky se k přijímacím zkouškám staví i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle té do vzdělávacího systému nepřinesly žádnou inovaci. „Přijímačky naopak tlačí základní školy se orientovat na znalosti z oborů povinných přijímaček a nerespektují individualitu absolventa školy,“ vysvětluje.

„Sloh za čtyři.“ Učitelka cupuje omluvu ředitele Cermatu za kiks v přijímačkách

Podle ní testy dostatečně neověřují ani výstupy, které by děti po absolvování základních škol měly mít, jako je dovednost komunikovat, prezentovat, umění pracovat s textem nebo porozumění médiím. Zároveň dodává, že jednotné testy podle ní nepomohou ani školám, o které není takový zájem. „Myšlenka jednotnosti a povinnosti pro všechny školy je zkrátka špatná,“ vysvětluje.

Se zkouškou měli problém tři skvělí žáci, stěžuje si ředitel

Nevhodné nastavení přijímacích zkoušek potvrdil i Ondřej Lněnička, ředitel základní školy profesora Švejcara v Praze. „Z naší školy neuspěli tři jinak opravdu skvělí žáci, kteří nejsou jen ‚nabiflovaní‘, ale opravdu úspěšní,“ upozornil. Dodal, že zároveň zkoušky ani nezaručí kvalitu studentů, kteří se na školu dostanou. „Střední školy nejsou povinné předem stanovit minimální počet bodů a případně mohou žáky přijmout na odvolání, které již není tak ostře sledované,“ dodal.

V přijímačkách na střední byla chyba. „Nebetyčný průšvih“ ovlivnil osudy až 721 žáků

Radek Sárközi z Pedagogické komory upozornil i na to, že pro mnoho škol nejsou důležité testy z matematiky a češtiny. „Preferují jiné oblasti, například dělají ústní pohovor, protože je nejvíce zajímá vnitřní motivace budoucích žáků studovat daný obor,“ vysvětluje. Připomíná rovněž, že jednotné přijímací testy nejsou běžné ani v zahraničí.

Pedagogická komora: Vyhláška ke zkouškám je paskvil

Upozornil zároveň na zajímavý rozpor. Podle školského zákona by obsah a forma přijímacích zkoušek měla odpovídat rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a podrobnosti by měla určit vyhláška. „Pokud se ale na příslušnou vyhlášku podíváme, nalezneme v ní pouze požadavek, že testy přijímací zkoušky musejí vycházet z učiva RVP ZV. Problémem je, že učivo v tomto dokumentu je pouze doporučené a každá škola si ho stanovuje sama,“ vysvětluje Sárközi s tím, že současná vyhláška je podle něj naprostým paskvilem.

Vybírá si právě váš potomek střední školu? Využijte dny otevřených dveří! Na tohle si při tom dejte pozor

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) si tak podle něj určilo, z čeho bude žáky zkoušet v matematice a češtině, podle takzvaných očekávaných výstupů. Ty jsou podle Sárköziho sice pro školy povinné, ale zákon ani vyhláška se o nich nezmiňuje. „I tak jsou povinné výhradně pro 5. a 9. ročník základních škol. V případě šestiletých gymnázií se už nelze opřít ani o ty,“ vysvětluje.

Školy by se zadání od CERMATu nebránily, chtěly by ale více volnosti

Dodal, že ministerstvo školství se tuto situaci snaží vyřešit dodatečně v rámci revize rámcových vzdělávacích plánů, díky které by se očekávané výsledky učení pro 7. ročník měly v RVP objevit. „To se ale stane až někdy v roce 2021,“ popisuje Sárközi. Dodal zároveň, že ve světle současného obsahového chaosu se mu zdá zbytečné vést debatu o jednotlivých otázkách v testech.

Pochlubit se testem z přijímaček může být trestné, zahrozil Cermat

Školy se přitom podle něj vyloženě nebrání tomu, aby zadání vymýšlel CERMAT. Vadí jim ale současná podoba zkoušek, která je pro ně administrativně náročná. „Navíc musejí dlouho čekat na oficiální výsledky,“ dodává. Školy by si podle něj testy raději hodnotily samy a zároveň by ocenily větší volnost při tvoření přijímacího řízení.