Nepřišla vám výplata? Chtějte od státu „náhradní“, může to být až 132 tisíc

Na konci března na Ostravsku zkrachovaly Vítkovické strojírny s přibližně 600 zaměstnanci. Kvůli finančním problémům pracovníci od ledna nedostali výplaty a nyní dokonce firma zamířila do insolvence. Většina lidí dostala nebo dala sama výpověď, takže se ocitli bez práce i bez peněz.

Ze zákona ale tito pracovníci mají nárok na náhradní mzdu až ve výši 44 256 korun, kterou prostřednictvím úřadu práce vyplácí přímo stát. Pracovníci úřadu dokonce už v březnu zamířili přímo do firmy a zřídili tam mobilní poradenské středisko, aby lidem vysvětlili třeba to, na co mají nárok.

Proplácí se i „dohoda“, šéfové mají smůlu

Podobně ale mohou žádat o náhradu i další lidé, kterým nepřišla výplata. „Pokud zaměstnavatel nevyplácí zaměstnanci jeho mzdu, její náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, může se takový zaměstnanec obrátit na úřad práce a podat žádost o uspokojení splatných mzdových nároků,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Vedle klasického zaměstnaneckého poměru jde podle Beránkové také o práci „na dohody“, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Podmínkou je, aby se zaměstnavatel nacházel v platební neschopnosti, tedy aby na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, případně aby byl přímo v insolvenci.

Nárok na „náhradu“ mají řadoví pracovníci, lidé z vedení firmy ani většinoví majitelé žádné peníze nedostanou.

Skladatel, knihovník i postižený: 350 tisíc Čechů nikdo nechce vzít do práce

Tisíce neplatících zaměstnavatelů

Momentálně úřad práce eviduje celkem 3028 insolventních zaměstnavatelů, u kterých ještě nevypršela lhůta pro uplatnění žádosti o náhradní mzdu. Jsou mezi nimi firmy i zaměstnavatelé z řad živnostníků.

Každý rok stát vyplatí tisíce náhradních mezd v hodnotě stovek milionů korun. Jen za rok 2016 úředníci vyřídili 3826 žádostí a proplatili 250,3 milionu korun, o rok dříve to bylo 4569 žádostí a 229,5 milionu. Čísla za rok 2017 ještě nejsou k dispozici.

Vyplacené náhradní mzdy (zdroj: ÚP) | Archiv CNC

Od letošního května se finanční strop náhradní mzdy zvýšil ze 41 tisíc korun na 44 tisíc. Pokud tedy zaměstnanec pobíral více peněz, nedostane proplacenou celou mzdu. O výši každý rok rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Nevím si rady, pomozte.“ Tisíce zoufalých Čechů volají na úřad práce. S čím jim radí?

Žádost písemně a do pěti měsíců

Podle pravidel je možné získat náhradní mzdu až za tři měsíce, celková suma se tak může vyšplhat až na 132 tisíc korun. „Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za tři měsíce rozhodného období, kterým je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci,“ upřesnila Beránková.

Mluvčí dodala, že žádost se podává písemně, například přímo na úřadu práce. „Zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,“ dodala mluvčí s tím, že žádost o náhradní mzdu je nutné uplatnit do pěti měsíců.