Studie českých vědců zaujala svět: Změřili, jak nakažlivý je rasismus

„Šíření nenávistných názorů na občany jiné národnosti či náboženství mění přátelskou společenskou atmosféru, protože boří křehké normy v zemi, která se dosud vyznačovala vysokou mírou tolerance mezi různými skupinami obyvatel,“ připomněl jeden ze spoluautorů studie Michal Bauer nedávný případ takového chování, který se v Evropě objevil během brexitové kampaně.

Dětský tábor Idy Kelarové terčem rasistického útoku: Muž kvůli hluku střílel do vzduchu a nadával dětem

Konflikty mezi etniky rychle eskalují

Konflikty mezi etniky podle výzkumníků často rychle eskalují. „Proč se chování mas snadno změní z kooperace v agresi?“ položil si hned na úvod otázku tým výzkumníků, ve kterém kromě Bauera byli i Jana Cahlíková, Julie Chytilová a Tomáš Želinský. A jako první proto vypracovali výzkum, který se tomuto tématu věnoval za použití moderních výzkumných metod experimentální ekonomie.

Pro tento výzkum se rozhodli vydat na východní Slovensko, kde bylo z minulosti popsáno časté nepřátelské chování vůči tamním Romům. Cílem výzkumu totiž bylo zjistit, jak se lidé začnou chovat, pokud vidí škodlivé chování ve svém okolí. Jak totiž pro Blesk Zprávy poukázal Michal Bauer, všechny dosavadní průzkumy se zaměřovaly na rozhodování jednotlivce v izolovaném prostředí.

„Lidé ale nejsou izolovaný ostrov. Naše práce se snaží do této debaty přispět návrhem metodologického postupu, který umožňuje změřit nejen, zda diskriminace existuje za „normálních“ okolností, ale také nakolik její rozšířenost závisí na okolí,“ vysvětlil Bauer.

Třída plná teroristů: Policie obvinila prvního „hrdinu“, který nadával teplickým prvňáčkům

Jedno rasistické rozhodnutí může spustit lavinu

Výzkum tak provedli na třinácti školách na Slovensku pomocí hry, která byla navržena tak, aby se na ní dala dobře měřit vůle škodit ostatním. Důležité bylo i sledování toho, jak rozhodování lidí ovlivní rozhodnutí těch, kteří hráli před nimi.

A ukázalo se, že pokud se předchozí hráč rozhodl škodit, další byl náchylnější k tomu, aby se rozhodl stejně. Tato šance se ovšem zdvojnásobila, pokud bylo možností škodit jinému etniku (v tomto případě Romům). Ukázalo se tak, že nesnášenlivost, především pak ta etnická, může být nakažlivá.

„Jediná situace, kdy se lidé chovají k Romům více destruktivně než k lidem z vlastní skupiny, je, když vidí destruktivní chování ostatních,“ vysvětluje Julie Chytilová. Dodává, že pokud se lidé rozhodují samostatně, nebo v momentě, kdy jejich okolí bylo tolerantní, tak nediskriminují. To je podle vědců dobrá zpráva. „Je zde ovšem důležité „ale“ – tento stav je křehký a může se rychle změnit.

Fabian (40) srazil a zabil důchodce jedinou ranou: »Nadával mi do černých k*rev«, hájí se!

Když se nenávist šíří, může být už pozdě, varují odborníci

„Ve chvíli, kdy se etnická nesnášenlivost začne šířit, tak může být pozdě a může být složité šíření zastavit,“ upozornila Chytilová. Podle výzkumníků je proto nezbytné, aby podobné situace v reálném životě byly včas odhaleny. Klíčové podle nich je, aby byly potlačovány už brzké projevy nenávistného chování.

S tím ovšem může být problém. Jak v minulosti poukázali zástupci minoritních skupin, jako například organizace Romea, čeští policisté i soudci často váhají s označováním zločinů jako zločinů z nenávisti. Autoři přitom poukazují na to, že etnicky motivovaná nesnášenlivost je společensky nebezpečná, jelikož se může rychle šířit.

„Dává tedy opodstatnění pro tvrdší postihy etnicky či rasově motivovaných trestných činů,“ dodávají k tomu výzkumníci. „Pokud by byl zájem ze strany policie nebo soudu si o tomto popovídat, jsme tomu otevření,“ dodali na dotaz, zda plánují se závěry své studie seznámit i strážce pořádku.

Děti od Idy Kelarové chtějí omluvu. Policie na ně „kašlala“ při rasistickém útoku

Nakažlivá je i tolerance

„Je zajímavé, že tolerantní chování se rovněž šíří,“ upozornil Bauer na další zjištění svého výzkumu. Podotkl ale, že při šíření tolerance není rozdíl v tom, jak rychle se šíří vůči členům stejného a jiného etnika.

„Vidíme také, že pokud účastníci dělali rozhodnutí poté, co se jeden z jejich vrstevníků choval nesnášenlivě a druhý nikoliv, tak nemají větší tendenci k nesnášenlivosti,“ odhalují výzkumníci. Podotýkají ovšem, že k podobnému chování nemají dostatečný počet pozorování a jde tak hlavně o spekulaci. „Lidé, kteří se vlně nesnášenlivosti postaví, mohou vlnu zastavit,“ vysvětlili vědci, co několik pozorování naznačilo.

Prvňáčky z Teplic posílali do plynu. Hoteliér je teď zdarma pozval do Špindlu

Vědci věří, že na jejich práci naváží další

Na závěr dodali, že doufají, že jejich výzkumem podobná práce nekončí. Podobné otázky podle nich jde studovat i v jiném prostředí. „Bylo by skvělé, pokud by další výzkum na téma šíření nesnášenlivosti proběhl i v dalších zemích a zaměřil se na chování směrem k dalším skupinám,“ přejí si Bauer s Chytilovou.

Bylo by podle nich užitečné vědět, nakolik jsou jejich výsledky zobecnitelné. „Existuje řada indicií z jiných studií, které se věnovaly eskalaci ozbrojených konfliktů a ty naznačují, že by tomu tak mohlo být,“ vysvětlili.