Česko má mít miliardový okruh pro „sci-fi“ auta. V EU řeší viníky nehod

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) učinila další krok k tomu, aby se i do Česka dostala auta bez řidičů. Zatím nikoli do běžné dopravy, jak je tomu běžné především v USA nebo třeba i příležitostně v sousedním Německu, ale na nově plánovaném okruhu (polygonu) na Sokolovsku. Ten by měl vzniknout za výrazného přispění BMW, se kterým vláda začala jednat a pro nějž chystá štědrou pobídku.

Vládní memorandum s BMW hovoří o možné pobídce pro německou automobilku ve výši 18,75 milionu eur, v přepočtu kolem 480 milionů korun. Samotná stavba okruhu by však vyšla na miliardy (BMW by investovalo dle prvních plánu na 6,35 miliardy korun). Nepůjde tak o levný „špás“, ale poměrně zásadní a v Česku ojedinělou investici. Vyplatí se?

Český okruh za miliardy se vyplatí, věří Charanzová

„Je to investice do budoucna, je to o zvyšování konkurenceschopnosti zejména z dlouhodobého hlediska. Zaznamenala jsem od automobilek, které vyrábí v ČR, jejich investice do budoucí formy automobilů včetně samořídících. Je to pro ně možnost, jak si tato auta vyzkoušet na těchto testovacích okruzích,“ podotýká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).   

BMW má v Česku smělý plán. Vláda kývla, okruh pro auta bez řidičů je o krok blíž

„Na druhou stranu, o co mně jde v Bruselu, je to, abychom tato auta dokázali dostat v dohledné době z těchto testovacích okruhů do reálného provozu,“ dodává jedním dechem. Se zavedením těchto aut do běžného provozu se však pojí řada obav. Ale i očekávání, kdy na něj skutečně dojde. S dohodou o možném polygonu přitom nabývá tahle otázka konkrétnějších obrysů. 

Zdechovský: Nejde o vzdálené sci-fi

„Určitě to vzdálená budoucnost není. Ten, kdo si třeba v poslední době koupil auto vyšší střední třídy, tak zjistil, že prvků, které pomáhají auto řídit a pomáhají i s bezpečností provozu, je poměrně hodně. Doba, kdy budou jezdit po silnicích autonomní auta či po kolejích autonomní jednotky – třeba tramvaje bez řidiče – se blíží,“ řekl Blesk Zprávám europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se v poslední době v rámci automobilového průmyslu věnuje především boji se „šmejdy“, stáčejícími kilometry u tachometrů.

Podle něj se doba autonomních vozidel blíží skutečně velmi rychle. „Ten, kdo byl návštěvě v Silicon Valley a viděl, jak tam jezdí třeba autobusy bez řidiče, cítí, že jejich čas přijde spíš v rámci roků než desetiletí,“ pokračuje Zdechovský.  

Auta bez řidičů i v těžším počasí

Zajímavým otazníkem pro možné testování autonomních aut v Česku je přitom i středoevropské klima. Testování těchto aut na Sokolovsku by proto přineslo i jiné podmínky v rámci podstatně chladnějšího středoevropského klimatu. A pro automobilku samotnou by šlo tedy i o novou výzvu.

„Určitě to bude naše komparativní výhoda a ukázka toho, že Česko chce zůstat kolébkou automobilového průmyslu a vytváří pro to maximální podmínky do budoucna,“ míní Charanzová.

Ve smrtelné srážce samořízeného vozu Uber je stroj bez viny, žena mu „skočila“ do cesty

Už i v USA ale vedle Arizony, Kalifornie či Nevady začali auta bez řidičů „vyhánět“ do těžších podmínek. A přišly na řadu testy v Michiganu ve sněhu a zkoušení toho, jak budou auta reagovat, když jim zamrznou či zapadají sněhem různé senzory. „Musíme se naučit postavit nevlídnému počasí,“ připustil i vývojář ve společnosti Valeo Amine Taleb. Jednou z variant u autonomních aut však je i ta, aby v případě těžkých podmínek převzal řízení klasický řidič, tedy člověk.

Po zabití chodkyně v USA obavy přetrvávají

Právě poslední události z USA, kdy autonomní vůz Uberu zabil chodkyni v městě Tempe, však přinesly nové obavy o uvedení těchto aut do běžného provozu.

„V současné době se legislativně řeší, kdo případně bude platit za škodu způsobenou autonomním autem. To jsme viděli právě na americkém příkladu, kdy autonomní automobil usmrtil chodkyni. Řeší se otázka, zda v případě, že by za to mohl automobil a nedal by třeba chodkyni přednost, kdo za to bude zodpovídat, kdo škodu zaplatí, kdo zaplatí bolestné. To si myslím, že je dnes největší problém, protože samotná technologie na provoz těchto aut je vynalezena a nyní jde jen o otázku uvedení do provozu,“ podotýká Zdechovský.

Obavy z těchto aut v kooperaci se současným běžným provozem však přetrvávají. „Samozřejmě při jejich vývoji nebude cesta hladká a bohužel bude docházet k tragickým incidentům při jejich testování i následném velkoobjemovém provozu. Algoritmy a senzory budou dělat chyby stejně jako lidé,“ podotkl pro ČT odborník Ondřej Vaněk, výkonný ředitel společnosti Blindspot Solutions.

Budou autonomní auta bourat méně?

U autonomních aut se přitom obecně věří v to, že by bourala méně. „Jsme teď ve zkušebním provozu, kdy nedostatky budou vidět více, ale vývojáři se jich budou snažit do budoucna vyvarovat,“ říká k možným nehodám na silnicích Charanzová. Věří však, že tato auta jsou opravdu naší budoucností a zlepší i „požitek pro nás spotřebitele“.   

I na ten naráží analýza České asociace pojišťoven právě k autonomním autům. „Každý motorista přestane být ‚obtěžován‘ nutností řídit vozidlo a bude si cestování užívat stejně jako lidé s vlastním řidičem. Výrazně širší skupina lidí, jež dnes musí svůj automobil řídit, bude mít možnost namísto koncentrace na řízení vozidla během cesty řešit jiné záležitosti, od relaxace a četby po práci a jiné aktivity,“ věří její autoři Petr Jedlička a Lukáš Houska.

Od výroby po řízení: Jak by mohlo vypadat používání autonomních vozidel v praxi? | Analýza autonomních vozidel / Česká asociace pojišťoven

Analytici vidí v autech bez řidičů vysoký potenciál právě pro zásadní redukci škod způsobeným třetím osobám. A poukazují na to, že zhruba 84 procent nehod je zapříčiněno právě samotnými řidiči.

„Přes celkový pokles nehodovosti a další redukci rizika úmrtí a zranění z dopravních nehod v systému autonomních vozidel hrozí, že i přes výrazně nižší rizikovost proti stávajícímu stavu přestane platit ‚statistické vnímání‘ tohoto rizika a že – podobně jako u rizika terorismu nebo letecké katastrofy (které je také řádově nižší než riziko úmrtí při dopravní nehodě) – bude nehoda spojená s autonomním vozidlem vnímána tak, že každý individuální případ chyby vedoucí ke vzniku nehody (zejména u nehod s trvalými následky a úmrtími) povede ke zpochybňování systému autonomních vozidel jako celku,“ varují autoři.

EU řeší „návody“

EU se problematikou inovací a samořiditelných aut zabývá poměrně intenzivně od roku 2010, v letech 2014 a 2015 vznikla řada rezolucí, aby se i Evropská komise tímto problémem zabývala. „V současné době je i řada zpráv, které zmiňují tuto problematiku a měly by vzniknout i nové legislativní akty v EU. Ale v řadě států tato legislativa není vyřešená,“ upozorňuje Zdechovský.

Lidovecký europoslanec vyzývá proto i české ministerstvo dopravy, aby bylo motorem nové legislativy. „Bylo by dobré, aby i ČR byla motorem EU a snažila se i s ohledem na to, že tu má být testovací polygon, aby tato legislativa byla co nejrychleji přijata a tyto záležitosti se začaly systematickým způsobem řešit,“ dodal Zdechovký.

Evropská komise minulý týden připravila návod, jak se chce postavit k umělé inteligenci. „A do toho nám spadá celá řada oblastí, která má vazbu na samořídící auta. Očekávám, že se příští rok budeme věnovat vodítkům především ve dvou oblastech – otázka řešení zodpovědnosti, kterou v tuto chvíli právně ukotvenou nemáme, a druhou je otázka nastavení etických pravidel, které obecně budeme dělat pro umělou inteligenci, ale o to více to budeme zkoumat na případech, jako jsou automobily,“ podotýká Charanzová.

Europoslankyně tak poodhaluje to, že pravidla pro auta bez řidičů a jejich běžný provoz zatím nastavená nejsou. „Je proto zásadní otázka, když samořídící auto, které my nebudeme ovládat, si bude muset vybrat, jestli vjede do skupiny lidí, srazí malé dítě, či ohrozí život svého řidiče,“ dodala. 

Kdo bude moci za nehodu?

Kdo tedy ve výsledku bude moci za to, když k nehodě přece jen dojde? „Ohledně odpovědnosti se odborníci z oboru práva v současné době přiklání k názoru, že v případě autonomních vozidel bude v Evropě uplatňován princip objektivní odpovědnosti. Tedy stejný princip jako v případě současných motorových vozidel, kdy za škodu způsobenou provozem autonomního vozidla bude vůči poškozenému odpovídat primárně provozovatel, nikoliv řidič,“ podotkl pro Blesk Zprávy Petr Jedlička, hlavní analytik České asociace pojišťoven.

„Zásadní změna se bude dále dotýkat následného systému regresů mezi provozovatelem, dodavatelem software / hardware, výrobcem a dalšími subjekty, kterou by ale odškodnění poškozeného nemělo být ovlivněno,“ zmínil Jedlička.