7°C
Unikátní nález čekal velmi dlouho na české vědce v depozitáři. Zkamenělá rostlina z rodu cooksonia se krčila opomenutá v bedně spolu s dalšími nálezy z tzv. Barrandovy jámy u Loděnic, které se do Národního muzea dostaly roku 1883 poté, co jim je v závěti odkázal slavný paleontolog Joachim Barrande.
Na neuvěřitelný objev pak přišli pracovníci muzea spíše šťastnou náhodou - při stěhování kvůli rekonstrukci Národního muzea v roce 2011. Vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ji pak začali zkoumat, aby mohli určit její stáří a další vlastnosti.
O výsledcích svého bádání vyšel českým vědcům článek v prestižním přírodovědném časopise Nature Plants. Objev je podle nich zajímavý nejen kvůli svému stáří, ale i své velikosti. Dosud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska byly velké jen několik milimetrů a ani další nálezy z prvohorního siluru z Velké Británie nebo Brazílie nepřesahovaly 2,5 centimetru.
„Předpokládalo se, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba šest centimetrů, tuto teorii vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence,“ sdělil jeden z autorů článku Jiří Kvaček.
Návštěvníci si ale na světový unikát budou muset ještě počkat. „Rostlina bude k vidění zřejmě při otevření Národního muzea, jež se plánuje na rok 2019,“ řekla mluvčí Národního muzea Šárka Bukvajová.
