Nejdřív zubař, teď kožní operace! 125leté koně z letenského kolotoče mají v péči restaurátoři

Princ, Indián a Cikán se takhle sejdou v dílně a všichni mají dřevěnou hlavu. Tak nezačíná žádný vtip, to jenom v restaurátorském ateliéru opravují stádo koní, kteří vozili na hřbetě děti na Letenském kolotoči již před 125 lety. Stádo je to početné, kromě prvně jmenovaných taky Silák, Blesk, Bělouš, Avar a dalších 12 hřebečků a klisen. 

Koně byli zanedbaní, stejně jako celý kolotoč. Proto byli v prosinci 2017 odvezeni do restaurátorské dílny. Tu museli restaurátoři dodělat nohy, tam doplnit koňskou hlavu. „Taky jsme si zahráli na zubaře, protože některé zuby už bylo potřeba nahradit,“ vysvětlil restaurátor Daniel Ebel. 

Teď koně čeká návštěva kožního. „Koňské kůže jsme sehnali nakonec až ve Francii, můžu prozradit, že všichni budou hnědí,“ doplňuje Ebel. Kůže se natahuje na těla figur mokrá, při uschnutí se scvrkne a tak správně »sedne«, skoro jako by byla vlastní. Nepotahuje se jí přitom jen tělo, ale i hlava. Velké tmavé skleněné oči pak přijdou od preparátorů zvířat z Německa.

Součástí kolotoče byl i secesní skříňový orchestrion značky Dalibor od firmy p. Klepetáře v Praze, ten však byl roku 1994 ukraden, stejně jako původní zvon o výšce asi 30 centimetrů.

Kolotoč vyrobený řezbářem Matějem Bílkou je nejstarším dochovaným v Evropě a jednou z nejvýznamnějších technických památek u nás. Vznikl někdy mezi lety 1892 až 1893. Původně byl poháněn silou »jednoho obíhajícího sluhy«, toho však nahradil elektromotor, který koně pohání o něco rychleji. Na okraj Letenské pláně se kolotoč přestěhoval z Vinohrad v roce 1894 a první zájemce se tam na něm svezl 11. července téhož roku. Naposledy se točil v roce 2004, od té doby chátral.