7°C
Horká linka mezi Korejemi už funguje. Kim couvá, souhlasí s denuklearizací i vojáky USA
Severní a Jižní Korea v pátek zprovoznily horkou telefonickou linku mezi vůdci obou zemí Kim Čong-unem a Mun Če-inem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na kancelář jihokorejského prezidenta. Telefonické spojení bylo vytvořeno v rámci příprav na mezikorejský summit, který je plánován na 27. dubna.
Linka, která je podle jihokorejských médií prvním přímým telefonickým spojením mezi vůdci Jižní Koreje a KLDR, má zjednodušit kontakty a omezit riziko nedorozumění v obdobích zvýšeného napětí. Podle dřívějšího vyjádření jihokorejské prezidentské kanceláře by Kim a Mun měli toto spojení využít ještě před vrcholnou schůzkou. Spojení má být zachováno i po summitu.
První telefonát proběhl hladce
Jihokorejská prezidentská kancelář oznámila, že linka byla úspěšně otestována telefonátem mezi jihokorejským prezidentským Modrým domem a severokorejskou Komisí pro státní záležitosti. Tato komise byla ustavena v roce 2016 jako nejvyšší rozhodovací orgán v KLDR, v jejím čele stojí Kim Čong-un a jejími členy jsou podle agentury AP nejmocnější političtí a vojenští činitelé, stejně jako nejvyšší představitelé vládnoucí Korejské strany práce.
„Před chvilkou byla zapojena historická přímá telefonní linka mezi vůdci Jihu a Severu. Zkušební hovor trval čtyři minuty a 19 vteřin... Spojení bylo hladké a kvalita hlasu velmi dobrá. Bylo to jako volat sousedovi,“ prohlásil na tiskové konferenci představitel jihokorejského prezidentského úřadu Jon Kun-jong.
Mírová smlouva mezi Korejemi
První mezikorejský summit po více než deseti letech se uskuteční v demilitarizované pohraniční zóně, v jihokorejské části obce Pchanmundžom. Hlavním tématem jednání má být denuklearizace Korejského poloostrova. Jižní Korea tento týden uvedla, že chce na schůzce rovněž zahájit rozhovory o oficiálním ukončení války na Korejském poloostrově z let 1950–1953. Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu, protože vzájemný konflikt byl ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.
Mun řekl, že vidí možnost podpisu mírové dohody, či dokonce mezinárodní pomoci pro severokorejskou ekonomiku, pokud se KLDR vzdá nukleárních zbraní. Upozornil ale současně, že jeho vláda nemůže podnikat kroky, které by byly v rozporu s mezinárodními sankcemi uplatňovanými vůči KLDR za její raketové a zbrojní testy.
Obleva na poloostrově
Donedávna mezi Soulem a Pchjongjangem panovalo značné napětí kvůli severokorejským zbrojním zkouškám. Ve svém novoročním projevu se ale severokorejský vůdce Kim Čong-un překvapivě vyslovil pro zlepšení mezikorejských vztahů a KLDR následně vyslala výpravu na únorovou olympiádu do jihokorejského Pchjongčchangu. Už v lednu také Severní Korea po téměř dvou letech obnovila pohraniční horkou linku zajišťující naléhavou komunikaci s Jižní Koreou.
Podmínky denuklearizace
Severní Korea je údajně připravena zcela se vzdát jaderných zbraní a nestanovuje pro denuklearizaci „nepřijatelné podmínky“, jako je například stažení amerických vojáků z Jižní Koreje. Žádá pouze bezpečnostní záruky pro svůj režim. Podle agentury Reuters to uvedl jihokorejský prezident.
Mun Če-in se má příští týden sejít se severokorejským vůdcem, na konec května či začátek června je pak plánován summit USA–KLDR. Mun prohlásil, že dohody o normalizaci vztahů Severní Koreje s Jižní Koreou a se Spojenými státy by nemělo být těžké na vrcholných schůzkách dosáhnout.
Bezpečnostní záruky
„Severní Korea vyjadřuje ochotu kompletní denuklearizace,“ řekl v pátek Mun Če-in novinářům. „Nepřipojují k tomu žádné podmínky, které Spojené státy nemohou přijmout, jako je stažení amerických vojáků z Jižní Koreje. Jediné, co požadují, je ukončení nepřátelské politiky vůči Severní Koreji a následně bezpečnostní záruky,“ dodal.
Kimovy ústupky
Severní Korea doposud hájila nutnost pokračovat ve svých raketových a jaderných zbrojních programech, navzdory rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Tvrdila přitom, že se jedná o nezbytný odstrašovací prostředek s ohledem na nepřátelský postoj USA. Spojené státy mají od korejské války z let 1950 až 1953 rozmístěných na jihokorejském území 28 500 vojáků.
V minulých letech KLDR prohlašovala, že je ochotna zvážit denuklearizaci, pokud z Jižní Koreje odejdou příslušníci americké armády a pokud Američané odstraní takzvaný jaderný deštník, kterým USA chrání Japonsko a Jižní Koreu.
Témata:
Související
