7°C
Když se Martina přistěhovala k Filipovi do bytu na pražském Žižkově, věděla, že bude muset vzít proměnu 3+1 z gruntu. „Z doby, kdy tady bydlel s kamarádem, tu kromě postele z palet nic nezůstalo,“ říká Martina. „Vlastně je to jediný kousek, který se mi z původního interiéru opravdu líbí.
Na čele jsou zavěšená drobná svítidla, která dokreslují příjemnou atmosféru. Velmi si taky cením, že je to věc, kterou Filip vytvořil sám vlastníma rukama.“ Martina zase dovybavila ložnici nábytkem z internetového bazaru a z Ikea a nechala ji vymalovat na tmavě modro.
Od toho je všichni zrazovali, mysleli si, že místnost bude působit příliš tmavě. Manželé ale na rady nedali. Teď jsou s výsledkem spokojení a dodávají, že by si dokázali představit i tmavší odstín.
Mladá maminka o sobě říká, že nerada utrácí. Zato ale ráda hledá pro staré předměty nové využití. A skvěle jí k tomu slouží půda ve Frýdlantě s nábytkem a věcmi po prarodičích.„Dělá mi radost, když doma můžu mít věci, na něž mám hezké vzpomínky, a připomínají mi lidi, které mám ráda, ale už mezi námi nejsou. Své vlastní vzpomínky na věci po prababičce si tak může udělat i naše dcera Evelyn.
Třeba tady do toho popelníku ve tvaru egyptského brouka skarabea mi babička schovávala bonbóny, které jsem pak měla hledat. Když umřela, sošku jsem si vzala a pověsila ji k nám na zeď a čekám, až Evelyn povyroste, abych ji naučila stejný trik,“ prozrazuje Martina.
S příchodem miminka mívají rodiče tendenci zaplnit byt pestrobarevnými dětskými motivy. Ale Martina s Filipem se v nich nevyžívají. Přestože mají holčičku, nechtěli jí pořídit typickou růžovou výbavičku. „Evelyn má zatím všechny věci v naší ložnici. Chtěli jsme dětskou část pokoje zařídit bez zbytečně infantilních motivů. Není to ale snadné. Na trhu je takových dětských věcí málo, ale sehnat se dají. Hezké jsou třeba ty ve skandinávském stylu a něco jsem nám nechala i ušít,“ uzavírá majitelka.
Článek zvnikl ve spolupráci s časopisem Nové proměny bydlení.
