Schizofrenik byl bez práce i peněz. Stát ho nechal na krku rodičům, pak dal 670 tisíc

Pan Pavel z Vysočiny trpí paranoidní schizofrenií a onemocnění se u něj postupně rozvinulo natolik, že byl v roce 2016 uznán jako invalidní ve třetím stupni. Zdravotní stav se mu zhoršil natolik, že nebyl schopen dokončit magisterské studium na vysoké škole a nebyl také schopen pracovat. Za normálních okolností by měl nárok na invalidní důchod. Ale úředníci České správy sociálního zabezpečení mu žádné peníze nepřiznali.

Neměl „odpracováno“ dostatek roků

Důvodem byla skutečnost, že do systému důchodového pojištění neodváděl odvody dostatečně dlouho, jak ukládá zákon. Jinými slovy, neměl „odpracováno“ dostatek let na to, aby mu stát přiznal invalidní důchod.

Pavel tak se svým zdravotním postižením zůstal zcela odkázán na své rodiče, kteří mu museli hradit veškeré výdaje. Úředníci přesto zůstávali neoblomní.

Postižený neseděl do tabulky, tak nedostal peníze. Chyb úředníků jsou tisíce, braňte se

„Z lékařských zpráv a jiných podkladů vyplývalo, že muž se nestal invalidní ve chvíli, kdy se obrátil na ČSSZ, tedy v roce 2015. Jeho zdravotní problémy začaly již v roce 2008 a neustále se zhoršovaly. Proto ani nedokončil studium, nezvládl zapojení do pracovního procesu. ČSSZ se však těmito skutečnostmi dostatečně nezabývala,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová, na kterou se rodiče Pavla obrátili s žádostí o pomoc.

Stát vracel peníze za 10 let

V březnu loňského roku na podnět ombudsmanky podstoupil mimořádnou lékařskou prohlídku. Ta potvrdila, že zdravotní problémy související se schizofrenií začaly Pavlovi zasahovat do života už v roce 2008.

Úředníci ČSSZ na základě této prohlídky přehodnotili své rozhodnutí a zpětně přiznali od ledna 2018 invalidní důchod ve výši 4731 korun. Tento důchod se zároveň zpětně zvýšil, a to podle toho, jak postupně rostlo uznané postižení. Stát tak nakonec musel Pavlovi zpětně proplatit důchod ve výši bezmála 678 tisíc korun.

Jiřího stála práce zdraví. Dřel v kamenolomu, teď mu bere rentu minimální mzda

Nemoc začne dříve, lékař to nebere v potaz

Tento případ není v Česku ojedinělý, podle odhadů může jít o stovky případů. Kancelář ombudsmanky zjistila, že úřady často nepřiznávají invalidní důchod, přestože na něj lidé mají nárok. Důvodem jsou špatné úřednické počty. „Takové případy jsou relativně běžné. Nejde o to, že by úřady odmítly vyplácet důchod. Kamenem úrazu v těchto případech je nesprávně stanovené datum vzniku invalidity,“ řekla mluvčí kanceláře Iva Hrazdílková.

Podle ní se stává, že úřadu nezohledňují období, kdy nemocný člověk ještě mohl pracovat nebo studovat, ale jeho stav se postupně zhoršoval. Přísný zákon pak striktně vyhodnocuje, kolik roků bylo „odvedeno“ do důchodového systému, nezávisle na skutečném zdravotním stavu daného člověka. Což se stalo i v případě pana Pavla.

A to je podle ombudsmanky Šabatové chyba. „Často zjistíme, že ten člověk musel být invalidní už dřív, než ho posudkový lékař zkoumal, například že už se léčil. Výsledkem je, že za datum vzniku invalidity je stanoveno to dřívější,“ vysvětlila Hrazdílková s tím, že chyby úředníci mnohdy dělají i v započítávání doby pojištění. „To se také daří napravovat,“ dodala.

Jen letos už kancelář ombudsmanky přijala 65 podnětů týkajících se invalidních důchodů. V roce 2017 jich bylo celkem 244 a o rok dříve pak 206. V řadě případů, které kancelář řeší, dochází k nápravě chybných výpočtů, a tedy i doplacení peněz za roky, kdy byl invalidní důchod vyplácen špatně.