9°C
Ženě hrozí za vraždu trest 15 až 20 let vězení, případně i výjimečný trest, tedy až doživotí.
Podle státní zástupkyně Věry Brázdové žena, která už má jednoho syna, těhotenství tajila, nechodila k lékaři, nechystala ani základní výbavičku. O těhotenství věděl jen její přítel, který ji utvrzoval v tom, že dítě si vezme jeho známá. Ženě pro porod poskytne své doklady a děcko si pak hned odveze. Tvrdil to ještě těsně před porodem. Když obžalovaná začala rodit a dokumenty cizí ženy stále neměla, pochopila, že plán nevyjde. "Na dítě, které představovalo komplikaci v jejím životě, nezjištěným způsobem zaútočila. Využila skutečnosti, že o novorozeném dítěti nikdo neví, a chtěla se ho zbavit," uvedla žalobkyně. Soudí také, že žena pak chtěla dát dítě do igelitového pytle a vyhodit ho. Jenže do koupelny nečekaně přišla její matka. Zjistila, že dcera porodila a dítě odvezla do babyboxu.
Obhájce Vít Zahálka tvrdí, že proti jeho klientce neexistuje jediný přímý důkaz a ani nepřímé důkazy neprokazují její vinu. Žena sice přiznala, že dítě nechtěla, odmítla ale, že by ho zranila. Obhájce upozornil na to, že po obžalované a její matce přišlo děcko na poliklinice po vyjmutí z babyboxu, při převozu sanitkou i ve fakultní nemocnici rukama řady lidí. Lékaři ze záchranky ani z polikliniky ale na něm nezjistili žádné vážné zranění, nezazněla o něm žádná zmínka ani těsně po přijetí do nemocnice. Z nemocnice, kam bylo dítě přijato loni 23. července v 6:50, se první informace o vážném stavu objevila až v 9:20. Přisuzování viny obžalované je podle obhajoby pouze domněnkou a spekulací.
"S poměrně velkou dávkou jistoty byl novorozenec do doby příjmu do fakultní nemocnice a zřejmě i v době příjmu bez zranění, nebyl v ohrožení života. Při zranění takového charakteru by to ale muselo být zjevné okamžitě," uvedl obhájce. Obvinil soud, že nevystupuje jako nezávislý arbitr. Soudce Tomáš Bouček totiž ještě před závěrečnými řečmi uvedl, že soud se nebude zbývat tím, že by podezíral lékaře a sestry nemocnice, že mohli takové zranění způsobit oni.
